Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kurzy češtiny, setkávání komunity i knihy v ukrajinštině. Jak české knihovny pomáhají ukrajinským uprchlíkům

Jakou roli sehrály české knihovny v integraci ukrajinských uprchlíků? Foto: Anna Šolcová
Jakou roli sehrály české knihovny v integraci ukrajinských uprchlíků? Foto: Anna Šolcová

Mezi první místa, kam loni na konci února a začátku března ukrajinští uprchlíci v Česku zamířili, patřily knihovny. Jejich prostory se staly centrem pomoci, kam lidé přicházeli, aby si odpočinuli po cestě, získali informace o možnosti ubytování nebo práce. A tato aktivita byla jen začátkem v dlouhodobé pomoci knihoven ukrajinským občanům, převážně matkám s dětmi, které se do Česka uchýlily před válkou.

O trochu později knihovny převzaly jinou roli. Kromě nabízení členství zdarma nebo možnosti přístupu na internet se staly prostředníky při setkávání. Staly se místem, kde se ukrajinští občané mohou začít začleňovat do společnosti, kde mohou zabavit děti a strávit čas v teple a bezpečí. Jednou z knihoven, která takovou funkci od jara 2022 vykonávala a stále vykonává, je Knihovna města Plzně.

Markéta Skálová pracuje v plzeňské knihovně 30 let, posledních 7 let vede oddělení Studovna a informační fondy. Sama knihovnu vnímá především jako bezpečné místo pro setkávání lidí a také jako službu pro všechny.

„Neděláme rozdíly. Nezáleží, jestli jsou to naši čtenáři, jestli jsou to lidé z majority, z minority, nerozlišujeme, jestli jsou to lidé národnostně nebo jazykově odlišní, snažíme se naše služby dopřát všem,“ říká Skálová. Podle ní je v knihovně vytvořené zázemí pro všechny věkové kategorie, od dětí po seniory, a každý si v ní může najít to své.

Podle Skálové se komunitní interkulturní program, který byl součástí knihovny už před únorem 2022, výrazně rozšířil v důsledku ruské agrese. „Hned v dubnu jsme nabídli akci Čteme spolu, která byla primárně určená pro ukrajinské maminky s dětmi. Měli jsme čtení v ukrajinštině, ruštině a češtině,“ popisuje Skálová jednu z prvních konkrétních akcí, kterou knihovna pořádala s cílem začlenit nově příchozí do komunitního života v Plzni.

Cyklus trval až do června, dobrovolnice každý týden četly dětské knihy, a to nejprve v ukrajinštině. „Postupně se s dětmi, které jsou strašně adaptabilní, co se týče latinky i výslovnosti, a nestydí se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Dětské knihy

Literatura

Ruská válka na Ukrajině

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější