Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Studuje, jak příroda reaguje na změny klimatu: „Evoluce se nám dnes děje před očima“

Odhady říkají, že v reakci na změnu klimatu již začalo měnit své místo působení mezi 25 a 85 procenty všech druhů na planetě, podotýká Thor Hanson. Foto: AdobeStock
Odhady říkají, že v reakci na změnu klimatu již začalo měnit své místo působení mezi 25 a 85 procenty všech druhů na planetě, podotýká Thor Hanson. Foto: AdobeStock

„Klimatická změna vytváří u rostlin a živočichů podmínky pro rapidní změnu, v přímém přenosu tak dnes můžeme pozorovat, jak se odehrává evoluce. Reakce druhů je důležitá, protože nám toho hodně prozrazuje o budoucnosti. Navíc jejich příběhy mohou ovlivnit i naši reakci – jsme jen další druh, který se vypořádává se stejnými výzvami jako všichni ostatní tvorové na planetě,“ říká Thor Hanson, biolog a autor knihy o tom, jak klimatická krize mění chování i podobu druhů.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • K jakým konkrétním změnám nutí rostliny a živočichy klimatická krize?
  • Které druhy změn lze u nich vidět už dnes?
  • Kdy můžeme začít o změně přemýšlet jako o evoluční?
  • Co by se od rostlin i živočichů mohli naučit lidé?
  • A jak do toho celého zapadá příběh o ještěrkách, které se naučily přežít hurikán?

Před více než rokem jsem na portálu Vox narazila na článek, ve kterém vědci předpovídali, jak by mohly s ohledem na klimatické změny vypadat různé druhy zvířat za milion let. Měli bychom se připravit na to, že jednoho dne na této planetě opravdu budou žít plovoucí krysy, masožraví holubi nebo gigantické kudlanky velikosti psa?

Podobné přemýšlení v dlouhodobém horizontu otevírá opravdu zajímavé možnosti evoluce a to se mi líbí! Myslím si ale, že nám všem, kteří žijeme v době klimatické krize, by se hodilo podívat i na to, jak se věci mění z krátkodobějšího hlediska, dokonce i v průběhu našich životů. Budoucnost totiž skutečně do jisté míry dokážeme předpovídat – ale evoluci můžeme pozorovat také v reálném čase.

Nad Darwinovou myšlenkou přirozeného výběru uvažujeme dnes my biologové dvěma způsoby. V prvním případě selekce kolísá kolem průměru – klima je chvíli teplejší a pak studenější, takže rys, který se v průběhu času vyvine, může být chvíli nápomocnější a pak zase méně. Kolísá tedy i samotná evoluce. Pak zde ale máme evoluci, kterou nazýváme „zaměřenou“ (anglicky „directional evolution“, pozn. red.), u níž postupuje prosazovaný rys jedním směrem.

A přesně to vidíte i u klimatické změny, kterou zažíváme dnes. Teplota se zvyšuje, rapidní změny nabírají jeden směr a my biologové registrujeme stále častější „zaměřenou“ selekci. To vše se děje velmi rychle. Dokážeme tedy tyto změny měřit nikoli v řádu milionu let, ale i v reálném čase.

Otázce, jaký dopad může mít klimatická změna na různé druhy, se věnujete ve své nejnovější knize i vy. A je to dost nezvyklý pohled – vůbec totiž nevyprávíte příběh planety, ale spíše jednotlivé příběhy konkrétních druhů rostlin a živočichů. Proč?

Myslím si, že klimatická změna představuje tak komplikované téma, že nad ní potřebujeme přemýšlet několika různými způsoby. A jako biologovi mi připadalo, že právě tento kousek skládačky v debatě chybí.

Při přemýšlení o klimatické změně nám téměř okamžitě naskočí představa polárního medvěda na zmenšujícím se ledovci. Ale ve veřejné diskusi obvykle přesně zde také skončíme – od polárního medvěda se přesuneme k politice či atmosférickým trendům. Co tohle všechno ale znamená pro rostliny a živočichy? Jak to ovlivňuje jednotlivé druhy? A jak budou jejich kolektivní odpovědi tvarovat okolní prostředí do budoucna? Já jsem přesvědčen, že je to velmi důležitý příběh.

Kdyby druhy dokázaly stejně dobře přežít v jakýchkoli klimatických podmínkách, pak bychom je mohli měnit pořád dokola. Rostlinám a živočichům ale na podmínkách záleží a jejich reakce na změnu je důležitá, protože nám hodně prozrazuje o budoucnosti. A jejich příběhy navíc mohou ovlivnit i naši reakci. Jsme jen jeden další druh. Za použití v podstatě stejných nástrojů se vypořádáváme se stejnými výzvami jako všichni ostatní tvorové na této planetě a můžeme se toho od nich spoustu naučit.

Každý ekosystém na planetě

Na příbězích, které v knize popisujete, mě zaujalo, jak mnozí biologové přišli na to, že se druhy kvůli změně klimatu mění, úplně náhodou. Kdy jste si toho poprvé ve své práci všiml vy?

O tomto jako biologové často vtipkujeme:

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Příroda

Rozhovory

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější