Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Smrdí mi už i vroucí voda. Jak se žije ve světě, který po covidu zapáchá

Parosmie není intuitivní záležitost. Foto: AdobeStock
Parosmie není intuitivní záležitost. Foto: AdobeStock

Že se mi dva měsíce po covidu zbláznil čich, jsem zjistila nečekaně – stisknutím pumpičky s olejem na vlasy. Co jíst, co pít a jak vlastně žít, netuším ani po dalších pěti týdnech.

Svět mi začal smrdět 26. ledna, když jsem se doma v koupelně chystala na pracovní schůzku. Stiskla jsem pumpičku na nádobce s olejem na vlasy a okamžitě jsem měla pocit, že se pozvracím; pach čehosi sladkého a zatuchlého mě v té chvíli přesvědčil o tom, že se olej zkazil a že v lahvičce zůstala už jen koncentrovaná hniloba.

Teprve později mi došlo, že problém není v oleji, ale ve mně – a teprve zpětně jsem si uvědomila, že onen lednový den byl jen domnělý začátek celého problému.

Dnes, o více než měsíc později, všemu rozumím o něco lépe. Tak jako mnoho dalších lidí po celém světě, i já podle všeho trpím postcovidovým syndromem, diagnózou, která může mít různé podoby, u mě se však projevuje čímsi, co se nazývá „parosmie“.

Z odborného hlediska je to stav, při němž můj mozek nedokáže správně interpretovat pachy, které zaznamenávají čichové receptory. Z hlediska osobního je to ovšem něco daleko konkrétnějšího: jídlo, kosmetika, a dokonce i město pro mě zapáchají tak moc, že to ovlivňuje snad každý aspekt mého života.

Šampon i avokádo

Nákazu covidem jsem překonala koncem listopadu a začátkem prosince. Nebylo to příjemné, ale ani úplně dramatické – tedy do momentu, než se z něj vyvinul zánět dutin a já jsem téměř na měsíc skončila na nemocenské.

Že některé pachy vůbec necítím, jsem zjistila těsně před Vánocemi, když jsem konečně vyšla z domu a chtěla si koupit novou voňavku. Na papírky jsem v parfumerii nastříkala snad šest druhů a tehdy mi to došlo: Vůbec, ale opravdu vůbec nic necítím. Pocit to byl trochu strašidelný, ale ani mě nenapadlo, že půjde o začátek dlouhodobého problému.

Že se mi čich vrací, ale v jakési poškozené podobě, jsem si naplno uvědomila dva dny po epizodě s kosmetickým olejem, kdy jsem si šla umýt vlasy a úplně stejně jako první produkt mi smrděl i šampon. Také mýdlo. Zubní pasta. Nakonec i aviváž. Ten pach se popisuje obtížně, pokud bych se o to ale měla pokusit, pak je to něco, co se intenzivně podobá

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější