Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Saakašvili, nebo EU? Věznění prozápadního bývalého prezidenta možná určí další osud Gruzie

Podporovatelé bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho 20. února 2023 v ulicích Tbilisi demonstrovali za jeho propuštění. Foto: Nicolo Vincenzo Malvestuto, Sipa USA via Reuters
Podporovatelé bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho 20. února 2023 v ulicích Tbilisi demonstrovali za jeho propuštění. Foto: Nicolo Vincenzo Malvestuto, Sipa USA via Reuters

Zdravotní stav opozičního politika a bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho se rok po uvěznění dramaticky zhoršuje. Zhubl desítky kilogramů, není mu údajně poskytována zdravotní péče a prý byl i otráven. Tamější úřady však tvrdí, že si zdravotní potíže vymýšlí, aby se dostal na svobodu. Země si ale patrně jeho vězněním také oddaluje šance na vstup do Evropské unie.

Zdravotní stav pětapadesátiletého opozičníka a bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho je podle expertů i některých politických lídrů velmi znepokojivý. Apelují na jeho propuštění, protože je údajně mučen nedostatečnou zdravotní péčí.

To ale gruzínské úřady popírají s tím, že si bývalá hlava země vymýšlí, sebepoškozuje se a snaží se tak vynutit si propuštění na svobodu.

Včera na situaci upozornily lidskoprávní skupiny Human Rights Watch a Amnesty International ve společném prohlášení, ve kterém naléhají na gruzínskou vládu, aby Saakašviliho z vězení urychleně propustila.

Opoziční politik si od roku 2021 odpykává šestiletý trest za údajné zneužití pravomocí. To jak on, tak i jeho podporovatelé označují za politicky motivovaný trest.

Saakašvili je v současnosti v péči lékařů, a to i z důvodu opakovaných protestních hladovek. Péče, které se mu na soukromé klinice v Tbilisi dostává, však zřejmě není dostačující.

Bývalý prezident také obvinil místní úřady, že se ho pokusily otrávit. A jeho podporovatelé vyvíjejí nátlak na gruzínskou vládu, aby jej vyslala na léčení za hranice.

Včera také rozhodl odvolací soud v hlavním gruzínském městě, že bývalý prozápadní lídr Saakašvili zůstane ve vazbě. To však může vážně ohrozit šance země na vstup do Evropské unie. Tamní vláda premiéra Irakliho Garibašviliho se totiž vlivem Saakašviliho alarmujícího zdravotního stavu ocitá pod stále větším diplomatickým tlakem.

v únoru varoval Evropský parlament v rezoluci, že „pokračující nečinnost“ gruzínských úřadů „ztíží vyhlídky Gruzie na kandidaturu do Evropské unie“. Text také upozornil na oligarchu a bývalého premiéra Bidzinu Ivanišviliho, jenž v devadesátých letech minulého století zbohatl v Rusku. Právě ten je viněn, že je zodpovědný za pokračující věznění bývalého prezidenta v rámci „osobní msty“.

Gruzie o členství v EU požádala loni v březnu, ale nebyl jí (na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska) udělen statut kandidáta. Země by totiž nejprve musela projít reformami, například posílit právě nezávislosti soudnictví.

Saakašviliho zdravotní stav se tak podle dostupných informací zřejmě postupně zhoršuje – od uvěznění v říjnu 2021 zhubl přes 50 kilogramů, potvrdil Giorgi Grigolia, člen lékařského konzilia, které zřídil gruzínský ombudsman pro spravedlnost s tím, že se politikovi nedostává „řádného lékařského ošetření“.

Už několik měsíců po zatčení a uvěznění – tedy v květnu loňského roku – byl Saakašvili přemístěn na soukromou kliniku v Tbilisi, kde je patrně dodnes. Na nejnovějších snímcích, jež pobouřily některé západní lídry a lidskoprávní organizace, vypadá značně pohuble.

Ve videu ze začátku února si pak vytáhl košili a ukázal propadlé břicho a vystouplá žebra. A jeho spolupracovníci tehdy upřesnili, že od uvěznění skutečně dramaticky zhubl – konkrétně ze 115 na 68 kilogramů.

Už v prosinci minulého roku Saakašviliho Sjednocená národní strana, která je hlavní opoziční silou v Gruzii, upozornila, že se obává, že byl otráven. Partaj také podala žalobu a apelovala na jeho propuštění k vyšetření.

Podle zdravotní zprávy z konce listopadu, kterou získaly francouzské noviny Le Monde, objevil americký toxikolog David Smith v Saakašviliho krvi těžké kovy včetně arsenu a rtuti a dospěl k závěru, že bez řádné léčby mu „hrozí zvýšené riziko smrti“.

„Ukrajinský občan a bývalý prezident Gruzie Saakašvili je pomalu zabíjen,“ napsal 1. února na Twitter ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a nazval to „de facto veřejnou popravou člověka v Evropě 21. století“.

Po jeho propuštění a léčení v zahraničí volá i prezidentka Moldavska Maia Sandu a jeho stav označila za „extrémně znepokojující“. „Mučení opozičního lídra k smrti je pro zemi, jež se uchází o členství v Evropské unii, neakceptovatelné,“ napsala den po Zelenském na stejnou sociální síť. „(Gruzínský) režim musí dodržovat základní (evropské) normy a hodnoty,“ upozornil také toho dne spolupředseda Evropské rady pro zahraniční vztahy a bývalý premiér Švédska Carl Bildt.

„Jsem v Kyjevě. Právě jsem obdržel tento dopis od Saakašviliho. Otráven Putinem. Vězněn stoupenci Kremlu v Tbilisi. V nebezpečí smrti. Státní zločin. Znám ho. Je to dobrý člověk. Odvážný. Dopis je psán tónem člověka bez dechu,“ napsal na Twitter 25. února francouzský filozof Bernard-Henri Lévy.

V údajném dopise Saakašvili potvrzuje ztrátu více než padesáti kilogramů během méně než roku. Informuje Lévyho rovněž o tom, že si je jist, že byl otráven. „Takhle to vypadá, když jste ‚vězněm Vladimira Putina‘,“ napsal bývalý prezident a rovněž zmínil gruzínského oligarchu Ivanišviliho. Lévyho dopisem poprosil, aby o jeho osudu informoval. „Jsem každým dnem vyčerpanější,“ napsal také.

Už loni dal Saakašvili rukou napsaný vzkaz přímo francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, ve kterém stálo „SOS. Umírám, zbývá mi velmi málo času.“

Podle Human Rights Watch a Amnesty International právě neposkytováním řádného ošetření gruzínské úřady Saakašviliho „vystavují vážnému nebezpečí smrti, trvalému postižení, nebo jinému nezvratnému poškození jeho zdraví“.

Gruzínská nezisková organizace ECT/Empathy, jež poskytuje zdravotnickou, psychosociální a právní podporu obětem mučení a jejich rodinám, na konci listopadu informovala, že při prohlídce byla bývalému prezidentovi v krvi zjištěna přítomnost těžkých kovů včetně rtuti ve vlasech a že trpí řadou fyzických a neurologických symptomů, jako například svalovou atrofií, rychlým úbytkem váhy, horečkou a bolestí svalů, kloubů a kostí.

Začátkem ledna pak podle Radia Svobodná Evropa informoval americký neurolog gruzínský soud, že je Saakašvili „vážně nemocný“ a trpí mimo jiné demencí a svalovými křečemi.

Gruzínské úřady ale opakovaně vyjádřily pochybnosti o tom, do jaké míry je skutečně Saakašviliho zdravotní stav závažný. A soud už asi před měsícem odmítl jeho žádost o pozastavení vykonatelnosti rozsudku. To bývalý prezident označil za „rozsudek smrti“, který mu vynesli jeho političtí oponenti.

Saakašvili ve vězení opakovaně držel protestní hladovky. V listopadu 2021 jeho právník informoval, že jeho mandant ukončil sedmitýdenní hladovění poté, co mu to způsobilo neurologické poškození.

„Odmítnutí adekvátní zdravotní péče Michailovi Saakašvilimu může přerůst v mučení nebo jiné kruté, nehumánní nebo degradující zacházení a jeho život (to) vážně ohrožuje,“ prohlásil včera Denis Krivošejev z Amnesty International.

„Gruzínské úřady by měly urgentně přijmout opatření na ochranu Saakašviliho zdraví, včetně zvážení jeho propuštění ze zdravotních důvodů,“ dodal. „Úmrtí ve vězení způsobené záměrným upíráním zdravotní péče představuje svévolné zbavení života, což je podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv závažný prohřešek.“

Rok 2004 a tehdejší gruzínský prezident Michail Saakašvili na zasedání VS OSN v New Yorku. Foto: Michelle Poiré, UN Photo

Vedení Gruzie ale vše popírá. Tamější ministr spravedlnosti Rati Bregadze spolu s vedoucím lékařem tbiliské kliniky, jež se o bývalého prezidenta stará, odmítli tvrzení, že by Saakašvili potřeboval péčí na JIP. O tom ale informoval anglofonní server Agenda.ge, který je ovládán gruzínskou vládou.

Podle vedoucího lékaře Zuraba Čchaidzeho je stav pacienta „v normě“ a pacient naopak odmítá nitrožilní výživu. Na začátku února rovněž šéflékař odmítl tvrzení, že je Saakašvili mučen, s tím, že se bývalý politik „sebepoškozuje“.

Michail Saakašvili

Michail Nikolozis dze Saakašvili, narozen v roce 1967 v Tbilisi, působil jako prezident Gruzie ve dvou po sobě jdoucích mandátech v letech 2004 až 2013. Ve funkčním období byl obecně vnímán jako reformátor, který aktivně řešil korupci a pokoušel se přiblížit svou zemi Západu. Byl ale současně kritizován za porušování lidských práv, zejména pak vůči politickým oponentům. Podstatnou část svého mandátu  musel věnovat problému separatistických hnutí – byl totiž prezidentem v období rusko-gruzínské války v roce 2008.

V roce 2015, tedy po dokončení druhého mandátu, získal ukrajinské občanství, což vedlo ke ztrátě občanství gruzínského, a tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko ho jmenoval gubernátorem Oděsy. V následujícím roce však Saakašvili rezignoval a nařkl Porošenka, že blokuje jeho reformy. Založil proto opoziční stranu a vedl protesty, které upozorňovaly na korupci na Ukrajině. Porošenko ho v roce 2017 ukrajinského občanství zbavil; Volodymyr Zelenskyj mu ho po svém zvolení v roce 2019 opět obnovil.

V roce 2018 odsoudil Saakašviliho gruzínský soud v nepřítomnosti k šestiletému trestu za mřížemi z důvodu údajného zneužití pravomoci při pokusu skrýt důkazy zabití opozičního politika z roku 2005. To bývalý prezident odmítá s tím, že jde o umlčování opozice.

Saakašvili byl zadržen 1. října 2021 po návratu do Gruzie po osmi letech života v zahraničí. Současný premiér ho na takovou možnost pro případ jeho návratu domů upozorňoval. Saakašvili to ale udělal, aby vedl volební kampaň své strany.

Zdroj: TIME, BBC

  • Zdravotní stav bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho se podle všeho rapidně zhoršuje. Za poslední rok údajně zhubl přes padesát kilogramů a byl prý otráven. Také opakovaně drží protestní hladovky.
  • Lidskoprávní organizace i zahraniční politici apelují na tamější vládu a usilují o jeho propuštění. Saakašvili i jeho strana a podporovatelé totiž rozsudek považují za politicky motivovaný.
  • On sám sebe označil za vězně Vladimira Putina.
  • Saakašvili byl prezidentem v letech 2004 až 2013. Obecně byl považován za prozápadního a protikorupčního politika. Později působil v ukrajinské politice.

Debata N: Supervolební rok v české politice
Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty v Knihovně Václava Havla pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), sociologa Martina Buchtíka (STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N). V úterý 5. března od 19 hodin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Evropská unie

Kavkaz

Lidská práva

Rusko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější