Moldavsko patří na Západ. Rusové chtějí zemi destabilizovat, situace je ale pod kontrolou, tvrdí velvyslanec v Kišiněvu
Ruská agrese na Ukrajině sebrala Moldavanům pocit bezpečí, přiblížila je však k Evropské unii. Nebýt války, kandidátský status by země nedostala, tvrdí český velvyslanec v Kišiněvu Stanislav Kázecký. Samotný vstup do EU je však dlouhodobý proces, což si moldavská vláda uvědomuje. I přes protivládní protesty, kterými se podle něj snaží vnést do země destabilizaci Rusko, má vláda bezpečnostní situaci pod kontrolou. O odsunu červnového summitu Evropského politického společenství z Kišiněvu – druhého po loňském pražském – se neuvažuje; půjde o největší akci tohoto typu v historii země.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jaká je situace v zemi po obměně vlády?
- Postupují ruské snahy o destabilizaci země?
- Jak Moldavsko proměnila válka na Ukrajině?
- Posouvá se země více na Západ a přeje si to kromě současného vedení státu také moldavská společnost?
Jak byste zhodnotil současnou vnitropolitickou situaci v Moldavsku?
V posledních dvou letech je situace výrazně ovlivněná tím, že v parlamentu má většinu proevropská strana PAS (Strana akce a solidarity, pozn. red.), která v něm má více než 60 poslanců ze 101. To znamená, že tu situaci velmi komfortně ovládá a je schopná ji řídit.
Zásadním krokem bylo zvolení proevropské prezidentky Mai Sandu, což bylo už na konci roku 2020.
Dobře, ale co je tedy příčinou nedávného konce vlády Natalie Gavrility?
Nenazýval bych to pádem vlády, raději bych použil slovo
