Pragmatickému Sunakovi se podařilo na Bruselu vymoci bezprecedentní ústupky ohledně Ulsteru. Sám si tím ale nepomohl
Komentář Ivana Kytky: Windsorský rámec, jak se nazývá výsledek pondělního jednání šéfky Evropské komise von der Leyen a britského premiéra Sunaka, mění zásadním způsobem dohodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií o Severním Irsku. Má otevřít novou kapitolu ve vztazích mezi Londýnem a Bruselem. Na britské straně Lamanšského kanálu však asi stostránkový dokument teprve čeká pitva pod drobnohledem parlamentních procedur. Zatím to však nevypadá, že by se vůči němu mezi vládními konzervativci formovala nějaká zásadní vzpoura.
Zatvrzelí euroskeptici připouštějí, že jde o hořkou pilulku, kterou bude třeba spolknout. V Severním Irsku totiž zůstane zachována pro ně nepřijatelná judikatura Evropského soudu.
V Belfastu nad ním nejásají demokratičtí unionisté, kterým dosažené kompromisy berou vítr z plachet v jejich politických hrátkách o osud tamní samosprávy a exekutivy.
Z opačného pólu britského politického spektra se současně ozývají výhrady, proč by ustanovení Windsorského rámce měla platit pouze pro šest hrabství bývalé provincie Ulster v severním cípu sousedního ostrova, a proč ne pro celou Británii.
Společně na další cestu?
Byl to drobný detail, jenž vzbudil úsměv na tváři
