„Vyrostli, protože kradli.“ O technologických gigantech s harvardskou profesorkou Zuboff
Harvardská profesorka Shoshana Zuboff, autorka knihy Věk kapitalismu dohledu: Boj o budoucnost lidstva u nové hranice moci, která letos vyšla také v češtině, studuje vztah člověka a technologií coby sociální psycholožka a filozofka už roky. Dnes varuje především před riziky, která pro demokracii představují technologické společnosti a způsob, jímž tajně pronikají do našich životů a mění je v data na prodej. V rozhovoru pro Deník N vysvětluje, co je potřeba k tomu, aby kontrola nad vlastními daty přešla do rukou lidí, i jak regulovat platformy, jako jsou Google nebo Facebook.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- V čem tkví podstata kapitalismu dohledu a jak se od roku 2019, kdy Zuboff vydala svou knihu poprvé, proměnil?
- Na jakém principu funguje ekonomická logika, kterou ve své práci kritizuje?
- A co jsou největší nedostatky této logiky?
- Do jakých odvětví kapitalismus dohledu prostupuje?
- Jak regulovat společnosti, které dominují trhu s daty?
- Když kontrolu nad daty nebudou mít technologické firmy, převezme ji stát?
- Co jí dává v dnešní době naději?
Vaše kniha vyšla v angličtině poprvé v lednu 2019. Jak se kapitalismus dohledu od té doby proměnil?
Rámec, který jsem v knize podrobně popsala, neustále testuji. Každý den procházím titulky novin z celého světa a snažím se pochopit, co se s kapitalismem dohledu děje. Mimo jiné tak zjišťuji, jestli v knize popsaný rámec dostatečně vysvětluje a předpovídá pozorovaný vývoj. Vychází totiž z opravdu velkého množství dat, jejichž destilací a sepisováním jsem strávila několik let. A ačkoliv jsem až neuroticky sebekritická, připadá mi, že předpověděl prakticky vše, co v oblasti kapitalismu dohledu dnes zažíváme: stal se z něj podstatný společenský a politický fenomén ve všech společnostech světa, a to i v důsledku stále větších zásahů do našich životů skrze závislosti, které vznikly během pandemie, nebo šíření zhoubných dezinformací.
Definice kapitalismu dohledu podle Shoshany Zuboff:
- Nový ekonomický řád, který si nárokuje lidskou zkušenost jako volně dostupnou surovinu pro skryté obchodní praktiky vytěžování, predikce a prodeje.
- Parazitická ekonomická logika, ve které se výroba zboží a poskytování služeb podřizují nové globální architektuře modifikace chování.
- Škodlivá mutace kapitalismu vyznačující se koncentrací bohatství, znalostí a moci, jaká v dějinách lidstva nemá obdoby.
- Základní rámec ekonomiky dohledu.
- V jedenadvacátém století stejně závažná hrozba pro lidskou přirozenost, jakou byl průmyslový kapitalismus pro svět přírody v devatenáctém a dvacátém století.
- Původ nové instrumentalistické moci, jež uplatňuje nadvládu nad společností a přináší znepokojivé výzvy pro tržní demokracii.
- Hnutí, jehož cílem je nastolení nového kolektivního řádu založeného na naprosté jistotě.
- Vyvlastňování zásadních lidských práv, jež lze nejlépe chápat jako převrat shora: svržení suverenity lidu.
K většímu povědomí o jeho síle tak pomohlo i to, jakým způsobem stále víc zasahuje do našich životů?
Právě to, jak tahle nákaza začala zasahovat víc a víc do každodenního života lidí po celém světě, mnohým bezpochyby usnadnilo pochopení obsahu mé knihy.
Všímám si také, jaké texty o kapitalismu dohledu publikují další autoři. Vnímám to nicméně i skrze korespondenci s občany a vědci, kteří mi denně píšou, že už chápou, co jsem myslela predikčními produkty, trhem s budoucím chováním nebo instrumentalistickou mocí. Dochází jim, co jsem měla na mysli, když jsem psala o neoprávněném převádění lidské zkušenosti na data vlastněná korporátními oligopoly. Hlavně ale začínají chápat, co přesně jsem myslela hrozbami, které tahle ekonomická logika a způsob, jakým je institucionalizována, představují pro demokracii. Uvědomují si škody, které páchá na
