Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co dělat, když přijde zlá choroba…

Dokážeme ze svého pojmového světa vypustit slova „zlý, špatný, bezmoc“ a nahradit je pojmy „jiný, nový“? Foto: Fotolia
Dokážeme ze svého pojmového světa vypustit slova „zlý, špatný, bezmoc“ a nahradit je pojmy „jiný, nový“? Foto: Fotolia

Komentář Radkina Honzáka: Negativní emoce nenapomáhají léčivým procesům. Mám za to, že tohle období zbytečného boje se dá zkrátit, když se na celý problém nebudeme dívat jako na životní katastrofu, ale přerámujeme si ho jako setkání s novou realitou. Pro praktické použití nabízím příměr: jako vstup do nové školy.

Zeptám-li se, co to je nemoc, dozvídám se většinou, že je to opak zdraví, což je stejně výstižná definice, jako že jáma je výpadek souvislého terénu. Zdraví pak by bylo opakem nemoci. Nutno tedy říci, že zdraví je dynamický stav neustálého souboje s nepřízní a škůdci, že to je mnohem víc než absence chorob, že to je potenciál k našemu pohybu a rozvoji. Definice Světové zdravotnické organizace z půlky minulého století říká, že je to stav tělesné, psychické, sociální a ekonomické pohody. Jak byli její tvůrci prozíraví, potvrzuje skutečnost, že chudoba je dnes prokázaná jako jedna z příčin nepříznivých epigenetických změn, navíc někdy dědičných.

Zatímco slovo zdraví je údajně odvozeno ze staroslovanského su-dorguo, neboli jsoucí z dobrého dřeva, nemoc pak v přirozených jazycích zachycuje jednotlivé aspekty celkového stavu. Čeština zohledňuje poruchu funkce (ne-moc, bezmoc), staročeské chvorý dalo základ pro chorý a choroba, francouzština zdůrazňuje špatný charakter tohoto stavu (mal-adie, mal = špatný, mal à la tête = bolest hlavy), ruština nejčastější doprovodný příznak (болезнь – bolest), angličtina jak špatnost (ill-ness), tak poruchu (dis-ease).

Podle Wikipedie je nemoc neboli choroba či onemocnění patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologického poškození těchto buněk, tkání a orgánů. Buňky mysli jsem nikde nenašel, a protože mysl nám může také leccos způsobit, pojďme definici choroby rozšířit o její bezbuněčný vliv. Stav mysli je totiž pro rovnováhu zdraví a nemoci velice podstatný.

Před časem mě jedno velké nakladatelství požádalo o sepsání jakéhosi psychologického průvodce nemocí. Poslal jsem jim ukázkovou kapitolu, kterou přijali bez výhrad, celý rukopis ale odmítli, že je to pojednáno příliš lehkovážně. Vydal mi to tehdy pan Vašut mezi příručkami pro kutily s titulem Jak přežít léčení. Mám pocit, že jsme to rozprodali. Mezi tou dobou a dneškem jsem měl příležitost poznat svět chorob dost intenzivně z nemocniční postele a to mi poskytlo zkušenosti, které mohu nabídnout, a zavedlo mě to mezi podobné, kteří se o své zážitky byli ochotni rozdělit, což pro mnohé může být kvalitní bedekr.

Nadhled a nadřazenost nad nemocí

Pro lidi, kteří se ocitli v nezáviděníhodné a nové situaci, zmapovali tuto oblast už mnozí přede mnou a poučili nás, že po šoku z nemilé informace může následovat různě dlouhá doba různě hlubokého popření – to přece není pravda! –, po níž přichází vztek na osud (někdy i na ty zdravé), smutek, lítost a nakonec přijetí daného stavu.

Negativní emoce nenapomáhají léčivým procesům. Mám za to, že tohle období zbytečného boje se dá zkrátit, když se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější