Deník N

DOKUMENT: Dopis 36 bývalých vysokých evropských státníků k blízkovýchodnímu plánu prezidenta Trumpa

Přišel čas, aby Evropa stála za svým zásadovým přístupem k míru v Izraeli-Palestině, píší k očekávanému zveřejnění plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro blízkovýchodní proces bývalá prezidentka a bývalí premiéři, vicepremiéři, eurokomisaři, ministři zahraničí a diplomati v otevřeném dopise, který Deník N společně s dalšími evropskými médii dnes zveřejňuje. Dopis nevyjadřuje stanovisko redakce.

14. dubna 2019

Ministrům zahraničí EU a vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Přišel čas, aby Evropa stála za svým zásadovým přístupem k míru v Izraeli-Palestině

Vážení kolegové,

ozýváme se v kritické chvíli pro Blízký východ stejně jako pro Evropu.

EU je silně provázána s multilaterálním mezinárodním pořádkem založeným na pravidlech. Mezinárodní právo nám přineslo nejdelší období míru, prosperity a stability, jaké kdy náš kontinent zažil. Celá desetiletí pracujeme na tom, abychom se dožili toho, že i naši izraelští a palestinští sousedé budou užívat míru, který my Evropané díky své podpoře tomuto řádu už máme.

Ve spolupráci s předchozími americkými administrativami Evropa vždy prosazovala spravedlivé řešení izraelsko-palestinského konfliktu v rámci existence dvou států. Navzdory pozdějším nezdarům je Dohoda z Osla dodnes milníkem spolupráce transatlantické zahraniční politiky.

Současná americká administrativa se však bohužel od dlouhotrvající politiky USA a platných mezinárodněprávních norem odklání. Nárok na Jeruzalém přiznává dosud jen jedné straně a demonstruje znepokojující nezájem o rozšiřování izraelských osídlení. Spojené státy se přestaly podílet na financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) a dalších programů podporujících Palestince, dávajíc tak v sázku bezpečnost a stabilitu řady zemí ležících na prahu Evropy.

I přes nešťastnou absenci jednoznačné podpory vize dvou států Trumpova administrativa oznámila, že v brzké době finalizuje a představí nový plán izraelsko-palestinského míru. Navzdory tomu, že není jisté, zda a kdy bude tento plán zveřejněn, je pro Evropu klíčové, aby byla ostražitá a jednala strategicky.

Jsme přesvědčeni, že Evropa má vzít za svůj a prosazovat plán, který respektuje základní principy mezinárodního práva odrážející se v ujednaných mantinelech EU pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tento rámec, jehož platnost Unie během dřívějších jednání vedených Spojenými státy systematicky podporovala, odráží náš společný názor na to, že životaschopný mír vyžaduje vytvoření palestinského státu po boku Izraele v hranicích založených na liniích předcházejících roku 1967, s vzájemně dohodnutou, minimální a rovnoměrnou výměnou území; s Jeruzalémem coby hlavním městem obou zemí; s bezpečnostními opatřeními, která se budou týkat oprávněných obav a budou respektovat suverenitu obou stran; a s dojednaným a spravedlivým řešením otázky palestinských uprchlíků.

Evropa by měla odmítnout jakýkoliv plán, který těmto standardům odpovídat nebude. Ačkoliv frustraci Washingtonu z dřívějších neúspěchů mírových jednání sdílíme, jsme přesvědčeni, že plán, který omezuje palestinskou státnost na entitu zbavenou suverenity, souvislého teritoria a ekonomické životaschopnosti by se přiblížila selháním předchozích mírotvorných snah, urychlila zánik myšlenky existence dvou států a nenapravitelně poškodila snahu o trvalý mír jak pro Palestince, tak pro Izraelce.

Evropa samozřejmě dává přednost spolupráci na řešení izraelsko-palestinského konfliktu, stejně jako tomu, věnovat se dalším globálním otázkám, v tandemu se Spojenými státy, v rámci silné, transatlantické aliance. Nicméně v situací, kdy jsou v sázce naše životní zájmy a fundamentální hodnoty, musí Evropa prosazovat vlastní způsob konání.

V očekávání amerického plánu věříme, že by Evropa měla formálně znovu vyjádřit podporu mezinárodně sjednaným parametrům řešení dvou států. Pokud to udělá v předstihu před plánem Spojených států, stanoví tak kritéria EU pro podporu amerických snah a vytvoří podmínky pro promyšlenou a jednotnou evropskou odpověď na plán, až bude zveřejněn.

Evropské vlády by měly dále vystupňovat své úsilí o ochranu životaschopnosti budoucího uspořádání dvou států. Je nanejvýš důležité, aby EU a všechny její členské země aktivně zajišťovaly implementaci relevantních rezolucí Rady bezpečnosti OSN – včetně konzistentního rozlišování Izraele v jeho uznaných a právoplatných hranicích, a jeho nelegálních osídlení na okupovaných územích v souladu s rezolucí RB OSN 2334.

Dále, nedávno vystupňované snahy omezovat práci občanské společnosti činí evropskou podporu obhájců lidských práv v Izraeli i Palestině a jejich kritické role v hledání udržitelného míru ještě důležitější než dosud.

Izrael a okupovaná palestinská území sklouzávají do reality jednoho státu s nerovnými právy. To nesmí pokračovat. Pro Izraelce, pro Palestince ani pro nás v Evropě.

Evropa má právě před sebou zásadní příležitost posílit naše společné principy a dlouhotrvající závazky týkající se blízkovýchodního mírového procesu, a tedy možnost vyjádřit jedinečnou roli Evropy jako vzoru globální řád založený na pravidlech.

Pokud bychom tuto příležitost naopak promarnili, v čase, kdy je tento řád bezprecedentně ohrožen, mělo by to dalekosáhlé negativní důsledky.

S úctou,

Jozias van Aartsen, bývalý ministr zahraničí, Nizozemsko
Douglas Alexander
, bývalý ministr pro Evropu, Velká Británie
Jean-Marc Ayrault, bývalý premiér a ministr zahraničí, Francie
Carl Bildt, bývalý premiér a ministr zahraničí, Švédsko
Wlodzimierz Cimoszewicz, bývalý premiér a ministr zahraničí, Polsko
Willy Claes, bývalý ministr zahraničí a generální tajemník NATO, Belgie
Massimo d’Alema, bývalý premiér a ministr zahraničí, Itálie
Karel De Gucht, bývalý ministr zahraničí a evropský komisař, Belgie
Uffe Ellemann-Jensen, bývalý ministr zahraničí a předseda Evropských liberálů, Dánsko
Benita Ferrero-Waldnerová, bývalá ministryně zahraničí a evropská komisařka pro vnější vztahy, Rakousko
Franco Frattini, bývalý ministr zahraničí a evropský komisař, Itálie
Sigmar Gabriel, bývalý vicekancléř a ministr zahraničí, Německo
Lena Hjelm-Wallén, bývalý vicepremiér a ministr zahraničí, Švédsko
Eduard Kukan, bývalý ministr zahraničí, Slovensko
Martin Lidegaard, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
Mogens Lykketoft, bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN, Dánsko
Jacques Poos, bývalý ministr zahraničí, Lucembursko
Louis Michel, bývalý ministr zahraničí a evropský komisař, Belgie
David Miliband, bývalý ministr zahraničí, Velká Británie
Holger K. Nielsen, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
Marc Otte, bývalý zvláštní zástupce EU pro blízkovýchodní mírový proces, Belgie
Ana Palaciová, bývalá ministryně zahraničí, Španělsko
Vesna Pusićová, bývalá vicepremiérka a ministryně zahraničí, Chorvatsko
Mary Robinsonová, bývalá prezidentka a vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Irsko
Robert Serry, bývalý zvláštní koordinátor OSN pro blízkovýchodní mírový proces, Nizozemsko
Javier Solana, bývalý ministr zahraničí, generální tajemník NATO a vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Španělsko
Per Stig Møller, bývalý ministr zahraničí, Dánsko
Michael Spindelegger, bývalý vicekancléř a ministr zahraničí, Rakousko
Jack Straw, bývalý ministr zahraničí, Spojené království
Desmond Swayne, bývalý ministr pro mezinárodní rozvoj, Spojené království
Erkki Tuomioja, bývalý ministr zahraničí, Finsko
Ivo Vajgl, bývalý ministr zahraničí, Slovinsko
Frank Vandenbroucke, bývalý ministr zahraničí, Belgie
Hubert Védrine, bývalý ministr zahraničí, Francie
Guy Verhofstadt, bývalý premiér, Belgie
Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí, Česká republika

Blízký východ

Donald Trump

V tomto okamžiku nejčtenější