Deník N

Babišovo stíhání mi nevadí, Nováková to politicky nezvládla, říká její nástupce. Chce omezit oligopol operátorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Od Andreje Babiše dostal Karel Havlíček nabídku šéfovat resortu průmyslu a obchodu už před dvěma lety, tehdy ale odmítl. V rozhovoru pro Deník N vysvětluje, proč si vstup do politiky rozmyslel, a popisuje své plány. „Chci, aby lidé na ministerstvu propotili tričko,“ říká zakladatel Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Babišova pravá ruka pro vědu a inovace. Plánuje zlepšit komunikaci ministerstva nebo zjistit možné úspory. Zabývat se bude energetikou, podporou živnostníků či cenami mobilních dat.

Dříve jste mluvil o tom, že nechápete motivaci lidí, kteří chtějí vstoupit do politiky. Kdy se to ve vás otočilo?

Je to zčásti dané tím, že jsem se před rokem stal místopředsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Přebral jsem do určité míry řízení rady: operativu, odpovědnost za rozpočet, za předkládání náležitostí vládě. Začal jsem tak vykonávat velmi podobnou práci, jakou dříve dělal Pavel Bělobrádek. To byl ale vicepremiér, měl k sobě dva náměstky, sedmdesátičlenný tým.

Pan Babiš pak jako premiér zrušil jeho místo, dva náměstky a snížil počet zaměstnanců asi na půlku. Chtěl, aby to bylo efektivnější, tak mě poprosil, jestli bych mu s tím mohl pomoci. Tak jsem mu tlumočil požadavky vědy a jeho názory jsem se snažil předávat vědecké obci.

Pan premiér pracoval víceméně na strategické úrovni a já jsem pochopil, že mám-li odpovídat za rozpočet 37 miliard korun, za chod rady, musím tomu dávat obrovské množství času. Najednou jsem se dostal do situace, že mě to stálo 70 až 80 procent mého času. Dával jsem tomu maximum, protože když něco dělám, dělám to zodpovědně.

Kdy tedy přišel ten zásadní zlom?

Dalším zlomem byla inovační strategie. Shodli jsme se, že musíme pro Českou republiku vytvořit novou strategii, která změní priority nejen v oblasti vědy, ale v oblasti inovací obecně, v rámci celé vlády. Bylo poměrně náročné poskládat to po odborné stránce, po stránce marketingové. Ale jedna věc je napsat strategii a druhá ji realizovat. Tím pádem jsem se dostal do totální operativy, kdy jsme koordinovali aktivity na jednotlivých resortech, a vše jsem to dělal já.

Když dospěl pan premiér k závěru, že není spokojen s výsledky resortu průmyslu, logicky se zeptal mě, jestli bych byl připravený to převzít. Říct, že ne, jsem považoval za velmi nekorektní, protože jsem v tom ponořený a nebylo by fér couvnout.

Spolupráce s premiérem vám ale evidentně sedla.

Ano, to korektně říkám. Sedli jsme si pracovně, máme ve vědě za ten rok neuvěřitelné výsledky, takže jsem dospěl k závěru, že takto můžeme měnit i další věci. Pro mě byl zlom v zjištění, že když ten dvorek dostanu, budu ho moct měnit. Babiš je manažer, který vám dá dvorek, a když máte výsledky, nechá vás, ať na něm tvoříte. Když je nemáte, tak vám do toho zasahuje. Jde na to vysoce manažersky.

Když jste se stal místopředsedou rady pro výzkum, už jste tušil, že tím v podstatě vstupujete do politiky?

Vůbec jsem netušil, co mě čeká. Předtím jsem byl čtyři roky člen rady, což je formalita. Přijdete tam jednou za měsíc, přečtete si materiály, opřipomínkujete a hotovo. Když jsem se stal výkonným místopředsedou, mohl jsem to nechat plynout a každý rok bychom přihodili miliardu, dvě. Ale pokud chcete výsledky a změnit věci, aby to dávalo hlavu a patu, musíte to dělat zodpovědně.

Pak už jsem věděl, že šidím svoji práci. Třicet let podnikám a zakládal jsem si na tom, že práci musíte dát všechno. Musíte stát u lidí, komunikovat s nimi, pochválit je, dát jim za uši, když na to přijde, bojovat o peníze a tak dál. A když pracujete s premiérem, tak si nemůžete diktovat čas, musíte se mu přizpůsobit, když chcete třeba probrat rozpočet. Najednou řeknete, že nejdete do banky, že se nesetkáte s obchodním partnerem. Když to začne, musíte mít v sobě záklopku a omezit chtíč sedět na deseti židlích.

Takže to byl další důvod, proč jste opustil podnikání a odešel do politiky?

Nezastírám, že jsem byl s činností vlády natolik spjatý, že byla jen otázka času, kdy mě někdo nařkne ze střetu zájmů. Já jsem toho nikdy nezneužil, ale podnikám, zaměstnával jsem stovky lidí a dělali jsme i výzkum. Pak by někdo řekl, že si něco přihrávám. I proto bylo lepší to ukončit, aby taková situace nenastala. Byla by nepříjemná jak pro firmu, tak pro radu vlády. Jsem toho názoru, že člověk by měl mít čistý stůl, když tyto věci dělá. Pak to vygradovalo tím, že se pan premiér neshodl s paní ministryní, a pak už to byla jen otázka času.

Kdy vás pan premiér oslovil? O konci paní Novákové se spekulovalo dlouho.

Věděl jsem, že není stoprocentně spokojený, což nelze nevidět, když s ním spolupracujete denně. Ale není to tak, že bychom spolu seděli před dvěma měsíci a na něčem se dohodli. Podvědomě jsem tušil, že to tak může dopadnout. Člověk není hloupý, když vidí, že si nesednou. Jakkoli to dneska vypadá zvláštně, v první fázi jsem se snažil, aby se to s paní Novákovou ještě zachránilo. Nikdy jsme neměli špatný vztah.

Mohl jsem jít dělat ministra průmyslu už dřív, nešel jsem. Práce v radě vlády pro mě byla dobrá, naplňující. A já nepotřebuju auto s majáčkem. Pravdou je, že v posledních třech týdnech jsem věděl, že je to nezachranitelné.

Byl u paní Novákové problém spíš špatný mediální obraz, nebo že neměla konkrétní výsledky, které premiér očekával?

Myslím, že na paní Novákovou se mediálně nahlíží až zbytečně negativně. Šla do toho s tím, že se zbavila podnikání, změnila do určité míry svůj život, pustila se do vysoce náročné činnosti a snažila se tomu přizpůsobit. Je bezprostřední, přímá. Neměla dobrý

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější