Armádu čeká rekordní finanční skok. Jak se mění přístup Česka k obraně?
Vláda o jeden rok urychlila závazek vydávat na obranu země dvě procenta HDP. Cíle společného pro všechny státy NATO chce dosáhnout v příštím roce. Rozhodnutí je součástí měnícího se přístupu politické i vojenské reprezentace v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Spuštění velkých zakázek na vojenskou techniku bývá náročné a trvá dlouhou dobu, resort obrany je ale přesvědčený, že skokové navýšení rozpočtu zvládne.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Změna programového prohlášení vlády v otázce obranných výdajů je podle kabinetu reakcí na ruskou agresi proti Ukrajině. Riziko velké války v Evropě už není zcela iluzorní, jak tomu v očích mnoha politiků i značné části veřejnosti léta bylo.
Nejde přitom jen o peníze. Náčelník generálního štábu Karel Řehka začal intenzivněji zdůrazňovat, že česká armáda není na případnou válku patřičně připravena a v případě velkého konfliktu by mohlo dojít i k výběrové mobilizaci. Zatímco Řehka zopakoval, s čím české plány na papíře počítají odjakživa, kritici ho začali napadat za údajnou válkychtivost. V odborné komunitě Řehkova slova nikdo nerozporuje.
Kabinet připravil zákon o financování obrany, který nyní čeká na projednání ve sněmovních výborech. Ten má zavazovat další vlády, aby na obranu vydávaly dvě procenta HDP, resortu obrany umožňovat pružněji pracovat s penězi na největší zakázky a zpřesnit výpočet, kolik vlastně Česko na svou obranu vydává.
„Letos v lednu (vládou) schválený zákon zavazuje stávající vládu, stejně jako vlády budoucí, aby při přípravě rozpočtu počítaly od roku 2024 s minimálními výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. V praxi bude nová legislativa fungovat tak, že vláda bude v návrhu rozpočtu muset na obranu vyčlenit odpovídající částku, přičemž poslanci při projednávání rozpočtu musí výdaje na obranu v zákonné výši dvou procent HDP zachovat,“ popsal pro Deník N Petr Habáň z tiskového odboru ministerstva financí.
Deník Právo nicméně na konci loňského roku upozornil, že uzákonění dvou procent na obranu se nemusí
