Roald Dahl, vybuchující psi a inženýři lidských duší
Komentář Ondřeje Štindla: Díla klasika dětské literatury Roalda Dahla měla ve Velké Británii projít rozsáhlými úpravami, aby tak prý byla přizpůsobena potřebám soudobých čtenářů. Vzbudilo to dost pobouřené reakce. Změny odpovídaly konceptu tzv. sensitivity reading, který se v anglosaském vydavatelském světě stal normou. Je to velmi sporná praxe, a to z mnoha důvodů.
Takzvaná kulturní válka je konflikt probíhající zvláštním způsobem. Je to jaksi roztěkaná válka, armády obou stran kmitají po mapě od šarvátky k šarvátce, jakmile začne nová, je ta minulá zapomenuta – aspoň to tak může působit. Předmětem bitev pak bývají věci okrajového významu – z globálního hlediska určitě. Skutečně má význam se v Praze dohadovat o tom, jestli někdo třeba v živém vysílání australské regionální stanice plácnul nějakou hloupost? Tenhle povznesený pohled na věc má ale i svá značná omezení. Může přece existovat i něco jako kritické množství nevýznamných jednotlivostí, které dohromady skládají cosi většího.
Podobné to je i s kauzou kolem chystaného nového vydání knih známého autora děl pro děti Roalda Dahla. Nejde v ní
