Některé děti nemají na vybranou. Střední škola je pro ně příliš daleko, ukázal výzkum
Na volbu střední školy nemá vliv jen prospěch žáka, ale v řadě případů také doba strávená dojížděním, tedy bydliště rodiny. Výzkum, který pro Karlovarský kraj zpracoval sociolog Josef Bernard, popsal, které typy škol jsou dostupné pro děti z celého kraje, a které jen z některých lokalit. Například velké odborné střední školy s maturitou jsou pro 12 procent dětí vzdálené víc než hodinu a půl cesty hromadnou dopravou. Odhadem sto dětí bydlí v lokalitách, odkud je příliš složité dojíždět na jakoukoliv střední školu nebo učiliště.
Co se v rozhovoru dočtete:
- Nakolik se dlouhé cestování na střední školu odráží v tom, jakou školu nakonec žák zvolí.
- Jestli jsou gymnázia či učiliště dopravně dostupná pro všechny děti z Karlovarského kraje.
- Zda by pomohlo, kdyby kraj víc dotoval veřejnou dopravu.
Ve výzkumu jste odhadl, že v sídlech, odkud se těžko dostává na nějakou střední školu, bydlí v Karlovarském kraji asi 2200 mladých lidí ve věku středoškoláků. Je to velké číslo?
Je potřeba to číslo porovnat s celkovým počtem mladých lidí v kraji, vidět to jako číslo relativní. Protože dva tisíce lidí je sice hodně, ale odpovídá to asi patnácti procentům obyvatel kraje v tomto věku.
Co to pro ně znamená?
Obecně zhoršení možnosti výběru střední školy, pokud se jejich rodina rozhodne, že raději chce, aby dítě do školy dojíždělo a nebydlelo na internátu. Protože některé typy středních škol pro ně budou dostupné velmi obtížně.
Neznamená to, že by byly pro ně špatně dostupné všechny školy. Může to rodinu víc nasměrovat, aby dítě nešlo na gymnázium, protože je daleko, ale na nějakou střední odbornou školu.
Zároveň může nastat i opačná situace, že gymnázium je dostupné dobře, ale dítě by neudělalo přijímačky. Takže je pro něj lepší volba učební obor, ale škola, která jej nabízí, je daleko.
Víme, kolik z dětí, které mají gymnázium daleko, by je mohlo navštěvovat, ale kvůli dlouhému cestování je nestudují?
Nevíme. Dokážeme zhruba odhadnout, kolik dětí má gymnázium daleko, ale nedokážeme je roztřídit podle studijních výsledků na základní škole.
Pomohlo by, kdybychom taková data měli?
Karlovarskému kraji by pomohlo, kdyby dokázal identifikovat rodiny, které mají zájem posílat dítě na jakýkoliv typ střední školy, a z prostorových nebo finančních důvodů to pro ně není možné. Zvlášť kdyby kraj zjistil, že dochází k územním koncentracím takových rodin. Pak by se mnohem lépe zacílila pomoc typu posílení veřejné dopravy.
To by ale předpokládalo detailnější monitorování situace rodin v okamžiku přechodu ze základní školy na střední. Nebo alespoň rodin, jejichž děti ukončují středoškolskou docházku předčasně.
Váš výzkum ukázal, že patnáct procent dětí v Karlovarském kraji má některý typ střední školy devadesát minut a více veřejnou dopravou. Pak jsou pro ně dostupnější učiliště než střední školy s maturitou. Jaký vliv má na strategii volby střední školy vzdálenost od místa bydliště?
Otevíráte velké téma, ke kterému může tento výzkum směřovat. Ukazuje nám
