Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Které dvě chyby jsou pro pyrotechnika osudné? Fotoreportáž z nejzaminovanějších polí v Evropě

Chodit na houby se na Ukrajině v příštích letech nedoporučuje. Zaminované jsou cesty i lesy jako tyto těsně před Kyjevem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Chodit na houby se na Ukrajině v příštích letech nedoporučuje. Zaminované jsou cesty i lesy jako tyto těsně před Kyjevem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ukrajina míří k jednomu nechtěnému světovému prvenství – v hustotě min na kilometr čtvereční. Hovoříme s muži, kteří riskují své životy, aby jiní mohli orat pole a chodit na houby. Jejich slova „našlapujte opatrně“ budou ještě dlouho na Ukrajině radou, kterou se vyplatí vyslyšet.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na jihu Ukrajiny svítí slunce. Zima je ráno ještě pořádná, ale místní farmáři už startují traktory a vyrážejí na nejúrodnější pole v Evropě. Ale také nejzaminovanější. 174 000 kilometrů čtverečních ukrajinského území, tedy skoro třetina země, není vhodných k procházkám, piknikům a polním pracím.

Jako by někdo zaminoval dvakrát celou Českou republiku.

Proslavené melouny, ale ani slunečnice a pšenice letos nevyrostou, když se nepotkají s lidskou péčí. Jenže Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace ji zemědělcům především v Chersonské oblasti přísně zakázala.

Do terénu teď vyrážejí především muži oblečení do speciálních neprůstřelných vest, pohybující se s velkou rozvahou. Nemají rádi, když na ně někdo spěchá. A farmářům vzkazují, ať to ještě jednu sezonu vydrží. Ti jsou zoufalí: mají teď místo polí pšeničných pole minová.

Ani nábojů a předmětů, které nevypadají na první pohled nebezpečně, by se tu lidé neměli vůbec dotýkat. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

A tak se někdy snaží využívat služeb amatérů, kteří s kovovou tyčkou bez certifikovaných ochranných prostředků dloubají do pole, aniž by si uvědomovali, že se stejným úspěchem by mohli dloubat do vosího hnízda.

Často právě tyto pokusy o neodborné odminování pozemku nebo objektu končí tragicky. Před takovým dobrodružstvím profesionálové důrazně varují.

Tito muži nesmějí nikdy spěchat. Vyrážejí brzy ráno do zaminovaných částí Chersonské oblasti a někdy za den vyčistí jen pár metrů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ne všichni je ale vyslyší.

V Beryslavském okrese vyrazili dva farmáři v traktorech na svá pole a najeli na protitankovou minu. Nepřežil to ani jeden. Pyrotechnici krčí rameny. Rychleji odminovat pole nedokážou.

A že jsou traktoristi jedním z nejohroženějších živočišných druhů na Ukrajině? To je také pravda. Na jaře jich jen v Kyjevské oblasti, osvobozené od ruských okupantů, najelo na minu více než deset. Ne všichni zahynuli, ale zranění bývají velmi těžká – utržené končetiny, ztráta zraku…

Vždy je lepší, když minu zneškodní odborník – pak je možné akci z bezpečné vzdálenosti pozorovat bez rizika. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Nejdřív jdeme my a zjišťujeme, zda tu jsou protitankové nebo protipěchotní miny, případně nějaké další výbušniny. Až za námi jdou kluci, kteří předmět zneškodní nebo zajistí,“ popisuje jeden z pyrotechniků.

Jak dlouho to trvá? „To záleží na tom, jak to tady Rusové moc zasvinili,“ směje se upřímně. „Kolik toho tady nechali. Někdy za jeden den projdeme 500 metrů, jindy jen 30 metrů.“

Pyrotechnici nacházejí na osvobozeném území velkou škálu nebezpečných předmětů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Už před loňským 24. únorem byla Ukrajina čtvrtou nejzaminovanější zemí na světě. Podle odhadů OSN v Luhanské a Doněcké oblasti částečně okupované Rusy a proruskými separatisty bylo kolem 7000 kilometrů čtverečních znehodnoceno minami.

A odminovat jeden kilometr čtvereční stojí obrovské peníze – podle Asociace ženistů Ukrajiny až tři miliony dolarů. A tak odminování celé Ukrajiny může přijít až na 900 miliard dolarů, tvrdí Vasil Povoroznik, ekonom z Centra sociálně ekonomických výzkumů.

Jako příklad ekonomické zátěže pro zemi, která je „příjemcem“ min, uvádí tento jednoduchý příklad: položení miny vychází zhruba na 2 dolary, její vypátrání a zneškodnění na 1000 dolarů.

Práce, kterou vykonávají ukrajinští pyrotechnici, vypadá nyní nekonečně. Jen odminování jihu Ukrajiny bude trvat mnoho let. Gabriel Kuchta, Deník N

Rusové při stahování svých jednotek z Chersonu a okolí skutečně provedli jednu z největších operací zaminování během válečného konfliktu na Ukrajině. Srovnatelnou s tím, co po sobě zanechala sovětská armáda v Afghánistánu – miny a tisíce lidí bez končetin.

Nebezpečí nečíhá jen na polích.

Obyvatel Chersonu chtěl konečně po roce navštívit svou chatu nedaleko říčního přístavu. V krásném místě si ji kdysi sám postavil. Během ruské okupace, od 3. března do 11. listopadu 2022, se do ní nedostal. Cesty byly zavřené, střílelo se téměř neustále, Rusové byli podezíraví především k mužům.

Jen krávy nejsou z minových polí nervózní. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Osvobození Chersonské oblasti otevřelo i chatařům možnost zkontrolovat, co jim z jejich nemovitostí poté, co v mnohých buď jen byli, nebo i bydleli ruští vojáci, zbylo. Někdy to jsou i výbušniny důmyslně ukryté tak, aby člověk třeba otevřel skříň a…

Majitel chaty u přístavu sice svou první inspekci v objektu přežil, ale skončil s těžkými poraněními v nemocnici.

Zaminované jsou na jihu a východě Ukrajiny tisíce kilometrů čtverečních. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Mnozí obyvatelé obce Kyselivka v Chersonské oblasti kvůli minám přišli o práci, o možnost obživy. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Mychajlo Kuratčenko, Ihor Melnik, Serhij Nenada a Vadim Perižok byli policisté. Poslali je do nedávno osvobozené Chersonské oblasti, aby zjistili, kolik lidí tam ruští okupanti zastřelili, kde je mučili, kde vyslýchali a kde pak zakopali. Všichni čtyři jezdili po vesnicích kolem Chersonu a naslouchali výpovědím očitých svědků, procházeli domy, kde žili ruští vojáci, fotili sklepy, kde drželi lidi podezřelé z příliš velké lásky k Ukrajině.

7. prosince monitorovali situaci u vesnice Fedorovka. Našli tam menší sklad munice a zbraní. Odborně vše zajistili a chtěli se už vrátit do Chersonu.

Podle expertů to, co po sobě Rusové zanechali, byla speciálně připravená past, nálož vyrobená z dělostřelecké munice. Tři policisté byli na místě mrtví. Jeden zemřel po převozu do nemocnice.

Pyrotechnici sice nejsou v první frontové linii, jejich práce je ale velmi riskantní. I proto, že Rusové po sobě zanechali i podomácku vyrobené výbušniny, které se chovají nepředvídatelně. Gabriel Kuchta, Deník N

„Pyrotechnik udělá jedno špatné rozhodnutí v životě určitě, a to druhé naposledy,“ smějí se muži, jejichž manželky patří mezi ty nejnervóznější na světě. „Poprvé, když se rozhodne stát pyrotechnikem, a podruhé… to je ta chyba poslední.“

I kdyby válka skončila, tak pro muže hledající miny na ukrajinských polích potrvá ještě několik let. Odhaduje se, že příští desetiletí nebude Ukrajina z hlediska min bezpečnou zemí – ovlivní to produkci obilí, neboť zaminováno je teď asi 10 procent před rokem ještě obdělávaných polí, i případný turistický ruch po válce. Do země, kde si děti nemohou bez obav hrát na pláži nebo v lese, pojede jen málokterý Evropan.

Ne všude, kde leží miny, jsou už instalovány tabulky, které by měly každého odradit od pokračování v cestě. Gabriel Kuchta, Deník N

Na rozdíl od většiny ukrajinských obyvatel pyrotechnici z hezkého počasí, které teď zavládlo na jihu Ukrajiny, velkou radost nemají.

Jak teplých dnů přibývá, lidé se vracejí na své pozemky a do svých chat, kam dlouho kvůli bojům nemohli. Dokonce i procházky v přírodě jsou zatím smrtelně nebezpečné. A nejen v Chersonské oblasti, ale i v sousední, Mykolajivské. Tam leží miny na 270 000 hektarů polí, cest, zahrad…

Podle mínění gubernátora oblasti Vitalije Kima je jih Ukrajiny dokonce nejzaminovanějším územím na světě.

U obce Snihurjivka mezi Chersonem a Mykolajivem pyrotechnici čistí území už několik dní. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Miny pokládaly jak ruská, tak ukrajinská armáda. Jenže Ukrajinci mají svá minová pole zmapovaná. Rusové začali intenzivně miny pokládat, když byli nuceni k ústupu. Aby zbrzdili útočící ukrajinská vojska. Jenže proč pyrotechnici teď nacházejí nálože i v chatkách a v domech, v kuchyních i na zahrádkách?

Pokud se nepodaří okolí některých vesnic odminovat včas, obyvatelé se do nich už nikdy nevrátí. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Jak v Chersonské, tak v Charkovské a Kyjevské oblasti se podle údajů OSN už oběťmi min na Ukrajině staly stovky civilistů. Za loňský rok bylo zneškodněno necelých 200 000 min a jiných výbušných předmětů. Podle odhadů expertů jich na Ukrajině ještě na nejrůznějších místech leží několik milionů.

Článek vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

  • Zaminované jsou na Ukrajině – pro srovnání rozlohy – dvě České republiky.
  • Nejohroženější jsou v tomto ročním období nedočkaví traktoristé.
  • Nebezpečné je ale i vrátit se do chat, v nichž mohli být Rusové, nebo se vydat na procházku do lesa.
  • Jih Ukrajiny je co do počtu min světovou velmocí.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Reportáž

Ruská válka na Ukrajině

Ukrajina

Ukrajina po roce ruské agrese

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější