„Řekněte, že umíráte. Jinak vás lékař nepřijme.“ Reportáž z místa, kam přišlo uprchlíků nejvíce
Plzeň byla jedním z českých měst, která loni přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel, a i dnes se zde nachází městský obvod, jenž jich v absolutních číslech registruje nejvíce v republice. Příchod desítek tisíc uprchlíků nanovo nasvítil dlouhodobé problémy – lékařů je nedostatek, možnosti bydlení chybí, neetické zaměstnávání prosperuje. Dobrat se odpovědi, kdo přesně má na starosti, aby i navzdory výzvám integrace uprchlíků probíhala hladce, ale není jednoduché.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V nevelké místnosti s bílými stěnami a závěsnou tabulí sedí za stoly čtyři ženy – tři ve středním věku, jedna výrazně mladší. Všechny se sklánějí nad otevřenými sešity a opakují si slovíčka; způsob, jakým spolu mluví, a jistota, se kterou se pohybují po prostoru, už na první pohled prozrazují, že zde nejsou poprvé.
Je středa odpoledne a jako každý týden i dnes v komunitním centru Diecézní charity Plzeň právě začíná integrační kurz pro uprchlíky z Ukrajiny. Dnešní téma zní: Jak se orientovat v českém obchodě?
„Ahoj Julie, odpoledne jedu do města, potřebovala bych něco na sebe na oslavu. Nechceš jít taky?“ čte opatrnou češtinou jedna z žen.
Příběh o oslavě se proplétá celou lekcí – dnes se studentky naučí, jak se zeptat na menší či větší velikost oblečení, jak prodavačku poprosit o chvilku času na rozmyšlenou i jak říct, že se jim daná sukně líbí, či nelíbí. Vedle toho všeho ovšem mohou s lektorkou probrat i leccos jiného, s čím by potřebovaly poradit: jak si zajistit virtuální kartu na městskou hromadnou dopravu, jak se při hledání práce nenechat napálit pracovní agenturou, kam si zajít nabarvit vlasy.
Integrační kurz v komunitním centru plzeňské pobočky Diecézní charity není ani zdaleka jedinou aktivitou, která má uprchlíkům z Ukrajiny ve městě pomoci při budování nového života. Integračních kurzů, jazykových lekcí, dětských skupin či poraden tady funguje pod záštitou neziskových organizací hned několik – a že se zde cosi děje prakticky každý den, není náhoda.
Z hlediska migračního pohybu z Ukrajiny totiž Plzeň ze statistik vyčnívá. V přepočtu na počet obyvatel se v roce 2022 umisťovala v počtu přijatých ukrajinských uprchlíků na první příčce všech českých měst – a jelikož jich na hlavu Česko přijalo nejvíce ze všech zemí Evropské unie, Plzeň se v tomto ohledu dostala na špici i v evropském měřítku. Specifickou pozici si drží i v roce 2023. Jakmile si české administrativní celky rozdělíme až na úroveň obcí a městských obvodů, právě zde se podle údajů ministerstva vnitra nachází městská část, která rok od začátku invaze registruje nejvíce lidí s pobytovým oprávněním v souvislosti s děním na Ukrajině v celé zemi – Plzeň 3.
Když se místních zástupců neziskového sektoru, samosprávy i samotných uprchlíků zeptáte, jaký byl jejich poslední rok, v odpovědi se shodnou: náročný.
Taková situace ovšem zůstává i rok po prvních příchodech. Mnohé z akutních otázek se totiž sice podařilo vyřešit, zároveň ale platí, že
