Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kolik peněz dostanete za tři roky péče o dítě, jak vám klesne příjem a co si z toho koupíte? Velký přehled pro pět zemí

Ilustrační foto: Pixabay
Ilustrační foto: Pixabay

Srovnali jsme rodičovské příspěvky v Česku, na Slovensku, v Německu, Rakousku a ve Francii. Analýza Deníku N ukazuje, jak se příspěvky v jednotlivých státech liší od průměrné a minimální mzdy, kolik si toho rodiče vzhledem k cenám v dané zemi koupí a jaké mají podmínky, pokud chtějí začít pracovat dříve než po třetích narozeninách dítěte.

Vyjít s rodičovským příspěvkem je v České republice pro řadu rodin problém, zvláště pro matky samoživitelky. Pokud jim s hlídáním nepomohou například prarodiče, musí často zůstat s dítětem doma nejméně do jeho tří let, kdy má dítě ze zákona nárok na místo ve školce. Řada rodičů navíc od mladších dětí ani odcházet nechce.

Čím déle je však rodič doma, tím méně peněz od státu dostává. Rodičovský příspěvek je přitom v Česku nižší, než kdyby se rodič staral o malé dítě v Rakousku, ve Francii nebo ve většině případů v Německu. Neobstojí přitom ani argument, že Češi mohou být doma extrémně dlouho. Tříletou dovolenou si totiž mohou zvolit i Rakušané a Francouzi. V Rakousku je přitom měsíční příspěvek ve srovnání s Českem vyšší vždy a ve Francii s výjimkou prvního dítěte také.

Lépe český „rodičák“ vypadá, pokud jej porovnáme s průměrnou mzdou. Přestože se Češi při nástupu na rodičovskou dovolenou dostanou na méně než třetinu běžného výdělku, stále jsou na tom lépe než rodiče v Rakousku, Francii, na Slovensku a v některých případech i v Německu. Stejně tak platí, že si čeští rodiče z peněz od státu mohou nakoupit více potravin – ty jsou u nás totiž relativně levnější.

Naopak se potvrzuje kritika, že „na Západě“ mají rodiče lepší podmínky pro brzký návrat do práce. Ukazuje to míra zaměstnanosti matek malých dětí, podíl dětí do dvou let v jeslích a zastoupení zkrácených úvazků. Ve všech těchto případech je na tom ČR oproti Německu, Rakousku a s výjimkou jednoho ukazatele i proti Francii hůře.

Kolik Češi měsíčně berou

V naší analýze pracujeme s rodičovským příspěvkem, který matka nebo otec začne čerpat až po 28týdenní mateřské dovolené a bude jej pobírat do třetích narozenin dítěte, tedy zhruba 31 měsíců. V takovém případě dostane zhruba 7100 korun měsíčně (celkem má k dispozici 220 tisíc korun, které se rozpočítávají podle délky čerpání).

Mateřská dovolená a „mateřské peníze“

Mateřská dovolená trvá v ČR ze zákona 28 týdnů, při vícerčatech 37 týdnů. Žena na ni nastupuje 6 až 8 týdnů před termínem porodu. Během mateřské dovolené pobírá peněžitou pomoc v mateřství („mateřskou“), která se odvíjí od předchozího výdělku.

Na tento příspěvek má však nárok jen v případě, že si v době nástupu na mateřskou dovolenou platí nemocenské pojištění (případně je zaměstnaná, a platí jí ho tak zaměstnavatel). Nárok na příspěvek mají i žadatelky, které nastupují na mateřskou v tzv. ochranné lhůtě. Ta se týká žen, které během těhotenství přišly o práci, a trvá 180 dní.

Druhou podmínkou je, aby si žena v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou platila nemocenské pojištění alespoň 270 dní (případně ho za ni v této době hradil zaměstnavatel). Započítává se sem i doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, ale jen pokud toto studium bylo úspěšně dokončeno. Osoby samostatně výdělečně činné si navíc musí toto pojištění v posledním roce před nástupem na mateřskou platit alespoň 180 dní.

Matky, které na peněžitou pomoc v mateřství nedosáhnou, čerpají už od narození dítěte rodičovský příspěvek.

Porovnat český rodičovský příspěvek s jinými zeměmi je komplikované, protože se liší pravidla pro výplatu a maximální počet měsíců, kdy lze příspěvek čerpat. V řadě států navíc na rozdíl od ČR není pevně daná částka (ať už na měsíc, nebo maximální suma) a příspěvek se zde počítá jako podíl výdělku konkrétního zaměstnance.

Podle OECD můžeme země EU rozdělit do tří následujících skupin:

  1. Rodičovský příspěvek je tu pevně daný a měsíční výše se liší nanejvýš podle délky čerpání: ČR, Slovensko, Francie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Lucembursko.
  2. Rodičovský příspěvek se počítá jako podíl výdělku (obvykle je stanovena horní hranice, v některých případech i spodní): Německo, Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Itálie, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Švédsko.
  3. Žádný rodičovský příspěvek se tu nevyplácí: Kypr, Nizozemsko, Řecko, Irsko, Malta, Španělsko, Velká Británie.

Podmínky v ČR lze tedy smysluplně porovnat pouze s dalšími zeměmi z první skupiny. Konkrétně jsme vybrali Slovensko, Rakousko a Francii. Kromě toho jsme do srovnání zařadili i Německo, kde se příspěvek sice odvíjí od výdělku, ale je tu ze zákona daná minimální hranice – ze které jsme v naší analýze vycházeli.

Pokud je to v dané zemi možné, předpokládáme, že rodič čerpá příspěvek do třetích narozenin dítěte. Jinak pracujeme s co možná nejpodobnějším scénářem. Ve všech případech počítáme se základním příspěvkem. Rodiny s nízkými příjmy mohou v ČR i ostatních zemích získat navíc ještě další podporu od státu.

„Tříletou variantu“ jsme zvolili proto, že je v Česku podle Úřadu práce ČR aktuálně nejběžnější. To může být dané například tím, že ze zákona musí zaměstnavatel rodiče uvolnit na dovolenou maximálně do tří let dítěte. Zároveň mají děti od tohoto věku nárok na přijetí do mateřské školy.

O 160 eur měsíčně méně než Rakušané

Jestliže se český rodič rozhodne být s dítětem doma do jeho tří let, bude po přepočtu na eura dostávat měsíčně od státu méně než ve Francii a Rakousku. Lépe na tom naopak bude ve srovnání se Slováky a s nízkopříjmovými rodinami v Německu.

Měsíční příspěvek, pokud jej chce rodič pobírat do tří let dítěte:
Země Částka
ČR 275 EUR
Rakousko 436 EUR
Francie 397,2 EUR
Německo (varianta ElterngeldPlus) minimálně 150 EUR
Slovensko 220,7 EUR
Pozn.: Ve Francii bude mít žena u prvního dítěte na příspěvek nárok jen na 12 měsíců po vyčerpání „mateřské“, v Německu počítáme s nejnižším možným příspěvkem.

Na Slovensku platí pro všechny rodiče pevná měsíční částka, a to 220,7 eura (zhruba 5650 korun). Příspěvek lze pobírat do tří let dítěte, stejně dlouho má rodič ze zákona nárok i na rodičovskou dovolenou.

Hůře než Češi jsou na tom i Němci s nízkými příjmy, kteří se rozhodnou pro delší čerpání příspěvku (nejdelší varianta trvá 24 až 28 měsíců – pokud se zapojí oba rodiče). Jejich rodičovský příspěvek začíná na 150 eurech měsíčně. Na rozdíl od ČR se ale příspěvek v Německu počítá jako 65 procent příjmu rodiče, takže reálně bývá měsíční „výplata“ vyšší. Pokud bychom vycházeli z průměrné německé mzdy v loňském roce, měsíční rodičovský příspěvek by činil zhruba 738 eur, při rychlejším čerpání dokonce 1476 eur.

Základní měsíční příspěvek (tzv. Elterngeld) začíná v Německu na 300 eurech, což je tedy více než aktuální hodnota „tříletého“ příspěvku v ČR, a maximální hranice činí 1800 eur. Tuto částku lze ale pobírat jen 12 až 14 měsíců po skončení mateřské dovolené, která zde trvá 14 týdnů.

Pokud chtějí rodiče zůstat s dítětem doma déle a pobírat při tom od státu peníze, mohou si zvolit „Rodičovský příspěvek plus“ (ElterngeldPlus). V takovém případě jej lze čerpat dvakrát delší dobu, měsíční částka však klesne na polovinu. Minimum činí už zmíněných 150 eur.

Všem rodičům platí ve srovnání s ČR lépe v Rakousku a ve Francii. V Rakousku mohou rodiče pobírat minimálně 436 eur měsíčně. Délka příspěvku se zde odvíjí od toho, jak dlouho jej rodiče čerpají. Zmíněných 436 eur platí v případě, že si rodiče rozloží výplatu na 30 měsíců (nebo 36, pod podmínkou, že v těchto přidaných měsících čerpá příspěvek druhý rodič). Pokud Rakušané chtějí vyčerpat příspěvek rychle, tedy za 12 měsíců (nebo 14, zapojí-li se oba rodiče), mohou si zvolit buď tisíc eur měsíčně, nebo 80 procent svého čistého příjmu s tím, že maximum činí 2 tisíce eur měsíčně.

Rodiče ve Francii mají měsíčně nárok na 397,2 eura. U prvního dítěte lze ale tuto částku čerpat jen dvanáct měsíců po ukončení šestnáctitýdenní mateřské dovolené. Každý z rodičů přitom může příspěvek pobírat maximálně šest měsíců. U druhého a dalšího dítěte dostávají francouzští rodiče stejně vysoký příspěvek až do tří let dítěte, přičemž oba rodiče mohou čerpat peníze až 24 měsíců.

Jak dlouho lze rodičovský příspěvek čerpat:
Země Maximální délka čerpání příspěvku
ČR do 4 let dítěte
Rakousko 36 měsíců
Francie 12 měsíců (u prvního dítěte) / do 3 let dítěte
Německo (varianta ElterngeldPlus) 28 měsíců
Slovensko do 3 let dítěte

Méně než třetina průměrné mzdy

Samotná informace o tom, kolik rodiče od státu dostávají, ale nestačí. Zároveň je potřeba vědět, jak je tato částka vysoká ve srovnání s průměrným výdělkem v dané zemi. K výpočtu použijeme čistou měsíční mzdu, tedy mzdu po srážkách, která by rodiči jinak přišla na účet.

Přestože je český rodičovský příspěvek v tříleté variantě (připomeňme, že počítáme s částkou 7100 korun měsíčně) nižší než v Rakousku, Francii a obvykle i v Německu, oproti průměrné výplatě si Češi ve srovnání s ostatními zeměmi tolik nepohorší.

Podle dat za rok 2018 berou rodiče v ČR necelou třetinu běžného výdělku (31,5 procenta). Průměrná hrubá měsíční mzda u nás loni podle dat v Informačním systému o průměrném výdělku činila 33 321 korun, čistá mzda tak vycházela zhruba na 25 tisíc korun.

Srovnání rodičovského příspěvku, který rodič pobírá do 3 let dítěte, a průměrného výdělku:
Země Průměrná čistá měsíční mzda v roce 2018 Podíl rodičovského příspěvku na této částce
ČR 873 EUR 31,5 %
Rakousko 2 324 EUR 18,8 %
Francie 2 225 EUR 17,9 %
Německo 2 270 EUR 6,6 %
Slovensko 748 EUR 29,5 %
Pozn.: U Německa porovnáváme nejnižší možnou částku ve variantě ElterngeldPlus. V případě Rakouska počítáme s tím, že se rodiče rozhodli čerpat příspěvek nejdelší možnou dobu, tj. 30 plus 6 měsíců.

Pokud se rozhodne pro tříletý příspěvek rodič v Rakousku, bude během péče o potomka brát necelých 19 procent svého čistého příjmu. Ve Francii by se podle loňských dat o průměrné mzdě jednalo o zhruba 18 procent.

V Německu by to při minimální měsíční částce a při delším čerpání rodičovského příspěvku (varianta ElterngeldPlus) vycházelo jen na 6,6 procenta průměrné čisté mzdy. Naopak když tu bude rodič při uvedené variantě pobírat maximálních možných 900 eur měsíčně, dostane se na téměř 40 procent průměrného výdělku.

Český rodič je na 53 procentech minima

Zajímavé je i srovnání s minimální mzdou, tedy výdělkem, na který mají zaměstnanci v dané zemi nárok ze zákona. Údaje za ČR jsme srovnali pouze se Slovenskem, Francii a Německem, protože Rakousko plošnou minimální mzdu nevyužívá.

Jestliže český rodič pobírá příspěvek 7100 korun měsíčně, pohybuje se na 53 procentech minimální mzdy – ta aktuálně činí 13 350 korun. Ve srovnání s ostatními třemi zeměmi je to tedy více.

Porovnání rodičovského příspěvku, který je čerpán do 3 let dítěte, a minimální mzdy v dané zemi:
Země Minimální měsíční mzda Podíl rodičovského příspěvku na minimální mzdě
ČR 519 EUR 53 %
Francie 1 521 EUR 26 %
Německo 1 557 EUR 10 %
Slovensko 520 EUR 42 %
Pozn.: U Německa porovnáváme nejnižší možnou částku ve variantě ElterngeldPlus.

Potravin si koupíme více než Němci a Rakušané

Zároveň je při srovnávání rodičovského příspěvku důležité vědět, co si za tyto peníze lze v dané zemi skutečně koupit. Zvolili jsme devět položek, pro které byla dostupná data.

Podle databáze Numbeo, kam posílají informace přímo spotřebitelé z jednotlivých zemí, jsou na tom Češi relativně dobře, pokud jde o potraviny.

Kdyby se teoreticky rozhodli utratit celý měsíční rodičovský příspěvek například jen za kuřecí prsa, vzhledem k průměrným cenám potravin v ČR jich pořídí 51 kilo. Na Slovensku by to bylo s ohledem na tamní ceny 45 kilo, v Rakousku 42 kilo, ve Francii 38,5 kila a v Německu při variantě ElterngeldPlus a minimální hranici příspěvku jen 20 kilo. Pro orientaci, pokud bude Němec při této variantě brát příspěvek v maximální možné hodnotě 900 eur, vystačí mu na 123 kilogramů masa.

Kolik si toho lze koupit z měsíčního rodičovského příspěvku (čerpaného do 3 let dítěte):
Položka ČR Slovensko Francie Rakousko Německo
Benzin (litrů) 220 165 276 354 107
Soukromá školka pro jedno dítě (při denní docházce) 0,8 0,6 0,6 1,8 0,5
Měsíční pronájem 1+1 mimo centrum města 0,7 0,6 0,8 0,8 0,3
Pivo (0,5 litru) 213 163 72 112 43
Světlý chléb (500 g) 324 254 306 238 115
Kuřecí prsa bez kostí (kg) 51 45 38 42 20
Vejce (balení o 12 ks) 169 119 152 147 82
Banány (kg) 233 154 207 245 97
Brambory (kg) 430 272 251 297 155
Pozn.: U Německa porovnáváme nejnižší možnou částku ve variantě ElterngeldPlus.

Stejně tak český rodičovský příspěvek vyjde na větší množství chleba. Pokud by rodič přidělených 7100 korun utratil jen za něj, získá více než 323 půlkilových bochníků, zatímco matka v Rakousku jen 238 kusů a na Slovensku 254 kusů.

Hůře jsou na tom Češi, pokud jde o poplatek za bydlení. V případě, že rodina bydlí v jednopokojovém bytě mimo centrum města, rodičovský příspěvek pokryje průměrný nájem jen z 66 procent. Méně je to pouze na Slovensku (59 procent) a v Německu za předpokladu, že rodič čerpá nejnižší možný příspěvek (28 procent). Pokud by se naopak ve variantě ElterngeldPlus dostal na nejvyšší hranici, tedy 900 eur měsíčně, vystačí tato částka na téměř dvě platby (druhou by pokryla ze 70 procent).

Z tohoto srovnání je patrné, že ne vždy ceny odpovídají tomu, kolik peněz mají rodiče v jednotlivých zemích k dispozici. Na ceny zboží a služeb má kromě hospodářské vyspělosti dané země vliv i tamní kultura a spotřeba.

Typickým příkladem je pivo, kterého se v Česku ročně vypije v průměru více než ve zbylých čtyřech státech. Vyšší poptávka pak podle ekonomické teorie vede i k růstu nabídky, což ve výsledku tlačí ceny dolů – v ČR je tedy pivo zákonitě levnější.

U pronájmů naopak může hrát roli, že je tato forma bydlení například v Německu rozšířenější než v ČR – podle poradenské společnosti Deloitte bydlí v nájmu zhruba polovina Němců, ale jen 22 procent Čechů. Jednopokojový byt mimo centrum stojí v Německu jen o 27 procent více než v ČR, přestože je průměrná čistá měsíční mzda v Německu o 160 procent vyšší než u nás. Díky většímu zájmu o nájemní bydlení je tudíž tato položka pro Němce relativně (tedy vzhledem k jejich příjmům) levnější.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Hůře dostupné jesle a zkrácené úvazky

Kromě toho, jak je měsíční příspěvek vysoký – ať už absolutně, nebo ve vztahu k výdělkům a cenám –, hraje důležitou úlohu i další to, jak složité je sladit péči o dítě se zaměstnáním a za jak dlouho se lze vrátit do práce.

V tomto ohledu vycházejí rodičům více vstříc země, které přispívají na péči o potomka kratší dobu. V Německu mají rodiče například nárok na zkrácený úvazek během rodičovské dovolené, buď 15, nebo 30 hodin týdně. Zároveň tu mají děti od dvanácti měsíců právo na místo v jeslích.

Je to priorita i v Rakousku. „Šance rodičů, zvláště matek, najít uplatnění na trhu práce závisí na dostupnosti péče o děti,“ zdůrazňuje tamní ministerstvo pro ženy, rodinu a mládež. To se chlubí, že mezi lety 2008 a 2018 vláda investovala do rozšíření kapacity jeslí a školek 442,5 milionu eur.

Že mají v Rakousku, Německu či Francii rodiče lepší podmínky pro návrat do práce, naznačuje i podíl pracujících matek, jejichž nejmladšímu dítěti jsou nejvýše dva roky. V ČR se podle OECD jedná o 22 procent matek, zatímco v Německu o 51,5 procenta, ve Francii o 59 procent a v Rakousku dokonce 66 procent. Méně než ČR mělo těchto matek jen Slovensko, a to 16,7 procenta.

U matek s nejmladším dítětem mezi třemi až pěti lety se rozdíly srovnávají, což je pravděpodobně dané českou tříletou hranicí pro přijímání dětí do školky. V ČR v této skupině pracuje 72 procent matek, tedy více než v Německu (70,3 procenta) a na Slovensku (59,4 procenta). V Rakousku se jedná o 74,7 procenta a ve Francii o 76,4 procenta.

Pokud jde o děti do dvou let, v ČR jich podle posledních dat OECD za rok 2016 navštěvovalo jesle nebo jiná podobná zařízení 5,2 procenta. Na Slovensku se jednalo o 5,4 procenta, v Rakousku o 18,3 procenta a v Německu o 37,3 procenta. Menší podíl než ČR měla ze srovnávané pětice zemí jen Francie, a to 4 procenta.

Dalším ukazatelem toho, jak mohou rodiče skloubit péči o malé dítě s kariérou, je rozšíření zkrácených úvazků. V ČR je podle Eurostatu využívá jen 6,3 procenta zaměstnanců, zatímco ve Francii 17,5 procenta a v Rakousku i Německu téměř 27 procent zaměstnanců. Právě rodiče malých dětí přitom patří mezi největší zájemce o tuto formu zaměstnání. To potvrzuje například zkušenost České spořitelny. Díky zlepšení nabídky kratších úvazků jí vzrostl podíl zaměstnankyň, které se do banky po mateřské a rodičovské dovolené vrátily, ze 49 procent v roce 2012 na téměř 60 procent.

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější