Ferda Mravenec slaví devadesátiny. Co o něm a jeho autorovi Ondřeji Sekorovi ještě nevíte?

Před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Autora legendární komiksové postavičky, českého spisovatele, novináře, kreslíře a ilustrátora knih pro děti Ondřeje Sekoru při té příležitosti připomene výstava v pražské Galerii Villa Pellé. Jejím kurátorem je autor tohoto textu, komiksový historik i autor Tomáš Prokůpek.
Na příběh Ondřeje Sekory (1899–1967) je možné nahlížet z různých úhlů. Lze jej například rámovat příběhem české popkultury. A ačkoli je Sekora důležitou postavou domácí popkulturní tradice, v počátcích jej formovalo mnoho rozličných, často zahraničních vlivů.
Od dětství měl rád tvorbu německého kreslíře a básníka Wilhelma Busche, jednoho z praotců komiksu. K jeho dílu se otevřeně hlásil ještě ve třicátých letech, kdy o něm pořádal přednášky.
Když Sekora v roce 1921 nastoupil do Lidových novin, zásadně to ovlivnilo jeho další tvůrčí směřování. Jako kreslíř se zde ledasčemu užitečnému přiučil například z karikatur Josefa Čapka nebo Josefa Lady.
Díky Lidovým novinám také ve dvacátých letech dvakrát dlouhodobě pobýval v Paříži. Tam se před ním naplno otevřel svět francouzského kresleného humoru, ale i americké animované grotesky.
Od Hnáta a Patrčky k Ferdovi
Díky všem těmto podnětům – a samozřejmě díky každodennímu neúnavnému kreslení – se Sekora koncem dvacátých let propracoval ke svému charakteristickému výtvarnému stylu.
Už v té době přitom vytvořil své první úspěšné, byť dnes už zapomenuté komiksové hrdiny – Hnáta a Patrčku, jejichž příhody vycházely na sportovní stránce Lidových novin a kteří to dotáhli až do