Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: drobky vs. omrvinky

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Proč Češi používají slovo drobky, zatímco Slováci omrvinky? Připravili jsme pro vás v pořadí osmé jazykové okénko.

grafika

Pár drobtů o slově drobky

Obě dnešní slova tu figurují v množném čísle – záměrně (a tak trochu navzdory popisu ve slovnících). Pokud totiž zůstaneme u původního významu tohoto slova (a odmyslíme-li drobka jako caparta či člověka malého vzrůstu nebo drobek ve významu kvantitativním, například nezbyl ani drobek či drobek informací), převažuje v jazykové praxi užití právě v plurálu.

A nejen v té jazykové – v realitě je tak nějak přirozené, že dokonalou čistotu pokazí jen výjimečně jeden jediný exemplář drobku; je-li už někde nadrobeno, tak zhusta.

Co jsme si nadrobili, máme si prý také sníst, říká se. A já si říkám: škoda že se neříká také – smeť si svých pár drobků a padej! (Proč se tohoto privilegia dostalo právě švestkám!?) Ale vím, kdy se sluší skončit a včas vypadnout. Na shledanou opět za týden!

Čech o slově omrvinky

Nejeden posvátný hinduistický text, nejedna mantra začíná vznešenou slabikou Óm! Je cosi velkolepého i na této půvabné slovenské zdrobnělině, která ve své formě snoubí taškářství až poetické s prvkem lehce krabatícím naše nosánky – leč ejhle! Jak se dozvídám od své dnešní tandemistky, konotace s mrvou je prý zcela lichá.

Výborně, aspoň si lze po jazyku válet ty čtyři slabiky, opakovat si je donekonečna jako mantru – a nekazit si sluchový dojem nepěkným vjemem čichovým…

Michal Škrabal, lexikograf a korpusový lingvista, ředitel Ústavu Českého národního korpusu

Pár omrviniek o slove omrvinky

Roztomilá omrvinka je malou deminutívnou sestrou veľkej omrviny, ktorá je spätá s ešte o niečo menej roztomilou mrvou. Tá sa do jazyka slovenského dostala až z praslovanského mьrva, pôvod ale siaha od indoeurópskeho mer- (trieť, roztierať) až ku chetitskému marra- (rozdrobovať).

Od 16. storočia pod slovom mrva už naši predkovia rozumeli rozdrobené seno. Omrvinky ale rozdrobené seno v priebehu času ponechali vlastnému osudu a rozhodli sa byť drobným kúskom jedla, a to nie hocakého, ale chleba či pečiva.

S českým slovom mrva, ktoré odkazuje k hnojivu, a v prenesenom význame aj k čomusi zmrvenému, nemajú ale omrvinky spoločného vôbec nič! Naopak, vedia prekročiť prekliatie prízemnosti a rozdrobiť svoje významy až do duchovného prežívania.

Ako si inak vysvetliť vznešenú metaforu omrvinky šťastia? Rozdrobené šťastie lepšie ako žiadne, alebo skôr roztrúsené? Azda radšej rozdrobené. Sloveso trúsiť (a s ním spojené substantívum trus) má predsa len o niečo prízemnejší význam, nie nepodobný českej mrve!

Slovenka o slove drobky

Drobky nie sú rozdrobené, ale sú vysekané. Aspoň ich prazáklad tomu nasvedčuje. Praslovanské *drobiti se je spojené s gótskym gadraban, čo znamenalo vysekávať, vyrezávať.

Dá sa to chápať teda tak, že to, čo ostane po vysekávaní či vyrezávaní, sú drobky? A ako toto slovo súvisí s drobmi, vnútornosťami zvierat určenými na potravu, ktoré má nejeden z nás tvorov mestských spojené s igelitovým balíčkom v tele chladeného kurčaťa?

Možno súvisí, možno nie. Etymologický slovník totiž tvrdí, že droby môžu v češtine súvisieť so slovesom drobiť (a teda aj našimi drobkami), ale aj so slovom útroby.

Slovník bohužiaľ túto tajomnú a vzrušujúcu hypotézu škrobene zmietol zo stola ako hrsť drobkov. Je to vraj málo pravdepodobné. Ak by sme však na túto hru pristúpili, neboli by potom droby skôr útrobkami?

Martina Blažeková, československá komparatistka, doktorandka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusuJazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

Debata N: Supervolební rok v české politice
Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty v Knihovně Václava Havla pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), sociologa Martina Buchtíka (STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N). V úterý 5. března od 19 hodin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější