Největší projekt naší doby. Jak má vypadat Marshallův plán pro Ukrajinu?
Konec války je ještě daleko. Už nyní ale od západních politiků zaznívá příslib poválečné hospodářské obnovy Ukrajiny. Vzorem má být Marshallův plán, kterým Američané po druhé světové válce pomohli postavit na nohy západní Evropu. Obnova válkou zničené země bude bezpochyby velmi nákladná, může ale být příležitostí i pro Česko.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Pavlo Polubotok čekal, že ho trest nemine. Rozhodl se proto jednat. Vyslal svého syna Jakiva do severoruského přístavu Archangelsk, odkud mladík se svou družinou odplul do Anglie s jměním odhadovaným od 200 tisíc do milionu zlatých mincí ukrytých v nákladu soli. Šlo o bohatství, které Polubotok nabyl coby hetman – kozácký vůdce a správce části Ukrajiny ležící na levém břehu řeky Dněpr. Hetman po ruském carovi Petru Velikém žádal obnovení autonomie své země. Odpovědí mu bylo roku 1723 vězení, v němž pár měsíců nato zemřel.
Tou dobou už ale měly být jeho zlaťáky v bezpečí anglických sejfů. Polubotok si podle různých podání nechal bohatství uložit s ročním úrokem 2,5 až 7,5 procenta. To by po 300 letech spoření vydalo na závratnou sumu. Peníze si přitom ještě nikdo nevybral, i když se o to v minulosti pokoušel kdekdo – od zmíněného Petra Velikého po sovětského vůdce Nikitu Chruščova. Podle údajné hetmanovy závěti připadne pětina uložené částky jeho následovníkům a 80 procent sumy Ukrajině, až získá svou samostatnost.
Neví se, jestli Polubotokovo zlato skutečně existovalo a skončilo v Anglii. Jde o legendu, která generacím Ukrajinců slibuje příchod zlatého věku zajištěného pokladem z ciziny. Na bájný příběh naráží komentář tamního ekonoma Jaroslava Žalila s výmluvným názvem „Marshallův plán 2.0 nebo další poklad hetmana Polubotoka?“ Žalilo v něm píše, že Ukrajinci nemohou na ekonomickou pomoc ze Západu čekat jako na dar z nebes. I když finanční injekce přijde, klíčovou roli v rozvoji své země musí hrát oni sami.
Ukrajinský ekonom zmíněný článek sepsal v roce 2017. Ano, už tehdy se v souvislosti s Ukrajinou mluvilo o nějaké obdobě Marshallova plánu. Tři roky od začátku války na Donbase bývalý litevský premiér Andrius Kubilius přišel s nápadem, aby Evropská unie poskytla Kyjevu během další dekády asi pět miliard eur ročně na rozvoj jeho hospodářství.
Kubilius svému plánu říkal Marshallův. Jeho iniciativa zůstala jen na papíře. Teď je situace odlišná. Plán rekonstrukce Ukrajiny se po ruské celoplošné invazi opět vrátil na scénu. Mluví se o něm ve Washingtonu, Bruselu i v Praze. Píší o něm akademici, konají se mezinárodní dárcovské konference, sami Ukrajinci založili speciální orgán řešící poválečnou obnovu země. Jak by plán mohl vypadat podle současných představ? Představujeme ho v osmi
