Studentka ze Lvova plete vojákům maskovací sítě. Čím dál víc je tu slyšet ruština, zlobí se
Šestadvacetiletá Anastasia Vakarčuk měla štěstí. Bydlí ve Lvově na západě Ukrajiny, na který sice často míří ruské rakety, ale jen málo z nich díky ukrajinské protivzdušné obraně zasáhne cíl. Neztratila práci, a dokonce v jejím bytě ani nevypínali elektřinu. Zapojila se i do pomoci napadené vlasti – plete maskovací sítě pro armádu.
Předpokládalo se, že ruská invaze začne na Den obránců vlasti, proto byla Anastasia Vakarčuk, doktorandka v oboru energetika na lvovské polytechnice, loni 23. února raději celý den doma. Večer si oddychla a šla spát.
Druhý den ráno ji probudila máma. „Většinou mi nikdo z rodiny brzo ráno nevolá, takže jsem se vyděsila. Jako první mě napadlo, že je někdo nemocný, že se něco stalo. Začala jsem ze sebe chrlit dotazy a máma mě musela zastavit. Řekla: ‚Dýchej, dcerunko. Je válka,‘“ líčí Anastasia.
Byla v šoku. Hned ten den začala s kamarády ze studentské organizace řešit, co
