Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co je to vlastenecká rýže? Zeptejte se hladovějících Severokorejců, kdo „zradil socialismus“

Farmář na traktoru: v KLDR nikoli samozřejmý výjev. Velké části tamních zemědělců stále nezbývá než spoléhat na sílu tažného dobytka. Foto: bannafarsai, Adobe Stock
Farmář na traktoru: v KLDR nikoli samozřejmý výjev. Velké části tamních zemědělců stále nezbývá než spoléhat na sílu tažného dobytka. Foto: bannafarsai, Adobe Stock

Navenek KLDR hrdě odmítá „otrávený bonbon“ zahraniční potravinové pomoci, ale ve skutečnosti prahne po rýži a vynucuje si ji na vlastních obyvatelích. Jenže jak mohou Severokorejci odevzdat to, co nemají? Hlad už prosákl i do režimních zpráv.

„Desítky tisíc zemědělských kádrů a pracovníků se zúčastnily pracovního semináře na téma, jak obdělávat půdu s pomocí farmářské metody čučche, neboť nadšení pro vědecké zemědělství roste!“ hlásala před dvěma týdny severokorejská mediální agentura KCNA.

Pídit se zde po povaze čučche nemá valný smysl; není tu na to prostor. Oficiální ideologie severokorejského státu se často shrnuje slovem soběstačnost, ale to jen klouže po povrchu. Čučche je mnohem víc: sebeizolace i samospasitelství, brutální revoluce i blažená nirvána, rasistický nacionalismus i náboženské dogma.

Dítě už nedýchalo

Nicméně se můžeme ptát, kdo jsou ty „desítky tisíc“ účastníků kurzu farmaření s čučche. K tomu už KCNA mlčí. Ale téměř jisté je toto:

Nebyla mezi nimi tříčlenná rodina z města Kusong v pohraniční severozápadní provincii Severní Pchjongan. Tu počátkem února našli sousedé ležet na podlaze jejího příbytku bezvládnou a mlčenlivou. Rodiče se ještě podařilo vzkřísit, ale jejich sedmileté dítě už nedýchalo. Zabil ho hlad.

O uplatnění čučche v zemědělství se nepoučilo ani pět rodin z města Sinuidžu. Zůstaly upoutané na lůžko poté, co jejich živitelky zeslábly hlady a už nedokázaly

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Východní Asie

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější