Deník N

Sedm let na útěku, a pořád na jednom místě. Juliana Assange zatkli v Londýně

Julian Assange na snímku z dubna 2011. Foto: ČTK / Kirsty Wigglesworthová, AP Photo
Julian Assange na snímku z dubna 2011. Foto: ČTK / Kirsty Wigglesworthová, AP Photo
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange žil na ekvádorské ambasádě v Londýně od léta 2012. Osobní svobodu nakonec neuhájil, otřásl však politickou scénou několika zemí včetně USA.

Assange patří k nejvýraznějším veřejným postavám dnešní doby, a také k nejspornějším. Jedni vyzdvihují jeho odvahu odhalovat utajované aktivity politiků a vlád, jiní ho odsuzují jako zrádce západní demokracie působícího ve prospěch autoritativních režimů – ať už bezděčně, nebo záměrně.

Webový server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. V jeho názvu je podstatná druhá část: leaks, tedy úniky informací. (S Wikipedií naopak nemá společného nic.) Proslulosti dosáhl o čtyři roky později, když zveřejnil velký balík textů a videozáznamů, jež dodal příslušník amerických ozbrojených sil Bradley Manning. Šlo o utajované dokumenty týkající se války v Iráku a Afghánistánu.

Manning později ještě dodal velký balík americké diplomatické korespondence a dokumenty z věznice Guantánamo, celkem asi milion souborů. Byl zatčen, odsouzen na 35 let a v roce 2017 omilostněn prezidentem Barackem Obamou. Ještě ve vězení zahájil hormonální terapii jako přípravu na chirurgickou změnu pohlaví, nyní vystupuje jako žena jménem Chelsea Manningová. O viditelnost WikiLeaks se zasloužila minimálně ve stejné míře jako sám Assange.

Toho po roce 2010 už nešlo přehlédnout. WikiLeaks se staly faktorem na světové politické scéně a charismatický Assange jejich tváří. Není překvapením, že se k němu odmítavě postavili hlavně představitelé USA, tedy země, kterou úniky z roku 2010 citelně poškodily.

Chválu naopak sklidil z Ruska a od opozičních politiků z Evropy, především levicových. Na ruské vládní televizní stanici Russia Today měl dokonce svůj diskusní pořad, kde se věnoval různým aktuálním tématům, obvykle z pohledu kritika Západu. K hostům pořadu postupně patřili Slavoj Žižek, Noam Chomsky, David Graeber, vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh, tehdejší ekvádorský prezident Rafael Correa, aktivisté arabského jara, konzervativní a protiislámský americký publicista David Horowitz – velmi pestrá sestava, jejíž jedinou společnou charakteristikou je patrně přídavné jméno provokativní.

Zahnán do kouta

Mezitím se Assange dostal do potíží ve Švédsku, kde ho dvě ženy obvinily ze znásilnění. Švédské úřady o jeho vydání požádaly Velkou Británii, kde Assange tou dobou žil. Ten situaci interpretoval tak, že obvinění je křivé a že ho Švédové chtějí vydat do USA, kde se tou dobou už začal případ WikiLeaks vyšetřovat. Assange prohrál v Británii soud, poté i odvolání a vypadalo to,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější