Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pět okupovaných částí Ukrajiny. Kdyby se jí protiútok nezdařil a válka uvázla, oč může napořád přijít?

V tomto domě bydlelo několik rodin. Část Ukrajiny, která je nyní Rusy okupovaná, vypadá přesně takto. Přesto ji Ukrajinci chtějí zpět. Foto: Iva Zímová, Panos Pictures
V tomto domě bydlelo několik rodin. Část Ukrajiny, která je nyní Rusy okupovaná, vypadá přesně takto. Přesto ji Ukrajinci chtějí zpět. Foto: Iva Zímová, Panos Pictures

Devatenáct ze dvaceti Ukrajinek a Ukrajinců, tedy 95 %, věří ve vítězství vlastní země ve válce s Ruskem. Vítězství ale může mít různé podoby. Tu nejdůležitější – ubránit se jako svobodná země – už Ukrajina zvládla. Letos ji čeká boj o to, zda dokáže osvobodit svá dosud okupovaná území.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Výzkum, podle něhož prakticky všichni obyvatelé Ukrajiny důvěřují ve vítězství, zveřejnila nedávno ukrajinská společnost Rating. Logicky pracuje s hlasy jen těch obyvatel, kterých se je možné zeptat – tedy ne těch na okupovaných územích –, ale zároveň se ptá lidí, jejichž ochota snášet válku je pro ukrajinské odhodlání bojovat dále klíčová.

Extrémně vysoké jsou i další hodnoty z výzkumů: 87 % obyvatel odmítá územní ústupky výměnou za mír. Jen devět procent by území za mír vyměnilo. Tento poměr se celou válku prakticky nemění.

Válečné vítězství může mít různé podoby. Lze za něj pokládat už to, že Rusko Ukrajinu neovládlo, jak původně zamýšlelo (ruské plány jsme popsali mimo jiné zde). Za úspěšnou obranu by se dalo nejspíš považovat to, kdyby Ukrajinci znovu získali území, která ztratili po 24. únoru 2022. Ale za úplné vítězství by šlo počítat jen osvobození Krymu a celého Donbasu, tedy všech území uvnitř mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny.

Mapa od twitterového účtu War Mapper zobrazuje rozsah ruské okupace Ukrajiny a rozděluje ji, pro tento text příhodně, na čtyři pomyslná území (nebudeme pro ně v tomto textu používat slovo oblast – to je název pro územněsprávní jednotku Ukrajiny na úrovni českého kraje).

Fialově jsou území Ruskem protiprávně anektovaného Krymu a části Donbasu ovládané v letech 2015 až 2022 proruskými milicemi. Zcela na severovýchodě je červeně část Luhanské oblasti kolem města Starobilsk. Mezi Krymem a Donbasem pak leží pruh území tvořený částmi (bráno od západu) Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti.

Okupovaná území mají samozřejmě všechna hodnotu v tom, že jsou ukrajinská, obývají je Ukrajinci a Ukrajinky a mají na nich své majetky. Zároveň ale mají tato území různý význam ve vojenském i ekonomickém smyslu. Kdyby se Ukrajině letošní plánovaný protiútok nezdařil a musela své ambice přehodnotit, jaké faktory by u různých částí území hrály roli?

Část Chersonské oblasti

Nejzápadnější okupovaná část Ukrajiny se nachází mezi dolním tokem veletoku Dněpr a černomořským pobřežím. Právě skrze Chersonskou oblast je s pevninou spojen okupovaný poloostrov Krym.

Krymský kanál: Z Chersonské oblasti vede na Krym vodní kanál, jenž před rokem 2014 obstarával 85 % vody, kterou poloostrov potřebuje – především k zemědělství. Kanál v celé délce dosud ovládají ruské síly. Ukrajinci by po jejich vytlačení mohli přísun vody na Krym zablokovat (učinili tak po anexi poloostrova v roce 2014; Rusové v roce 2022 zahrazený kanál zprovoznili).

Aby Ukrajina mohla zahájit osvobozování území Krymu, bude muset

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější