Proč Putinův projev předčil očekávání? Měl jen dva zajímavé body – jeden šokující a jeden nečekaný
Bylo nečekaně dlouhé, plytké a nikoho nevystrašilo. Tak působilo s napětím a obavami očekávané vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina před ruskými zákonodárci, politiky a novináři. Pár novinek přece jen přineslo. A také ujištění, že Putin je odhodlán válčit dlouho, ale jaderného střetu se Západem se chce vystříhat.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Ne, tohle nebyla řeč epochálního významu,“ prohlásil s viditelným ulehčením а hned po skončení více než dvouhodinového projevu ruského prezidenta v Hostinném dvoru v Moskvě ruský politolog Boris Tizengauzen a shrnul tak pocity mnohých opozičních novinářů, politiků i zahraničních komentátorů.
Pakliže mnozí s obavami čekali od dnešního vystoupení hlavy ruského státu krajní agresi, uzavření hranic, oznámení vzniku nového SSSR v podobě svazku Ruska a Běloruska, vyhlášení války celému světu, strašení preventivním jaderným úderem a totální mobilizaci, mýlili se.
Putin hovořil sice velmi dlouho – bylo to jeho nejdelší vystoupení před oběma komorami ruského parlamentu –, ale všechna podstatná sdělení by mohl „říct za pět minut,“ konstatoval Tizenguzen.
Vlastně byla dvě. První má mezinárodní význam a týká se dohody Nový START (podepsané v roce 2010 v Praze), která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Druhé je o jachtách ruských oligarchů.
Když Američani, tak my taky, první ale nebudeme
Putin si to hlavní sdělení ponechal na finále své řeči a sklidil za něj potlesk. „Pozastavujeme naše členství v dohodě Nový START,“ řekl s vědomím důležitosti svých slov a zopakoval: „Pozastavujeme – neodstupujeme z dohody.“
Komentátoři zhodnotili to jeho naléhavé upřesnění jako jednoznačně otevřená zadní vrátka, snahu nepůsobit definitivně a dát druhé straně možnost reagovat.
Vzápětí ruský prezident sice obvinil USA, že vyvíjejí nové jaderné zbraně – „máme o tom své informace“, pochválil nepřímo ruské tajné služby –, ale hned opět ukázal, že Rusko si přímou konfrontaci nepřeje.
Upozornil na to, že vývoj atomových zbraní vyžaduje i jejich testování a že se na to Američané nejspíš chystají. „Pokud to USA neudělají jako první, my to první dělat nebudeme.“ I za tento projev mírumilovnosti ho sál odměnil potleskem.
Praktické důsledky odstoupení od jaderné dohody komentátoři hodnotili celkem shodně jako „žádné“. Zatím.
„Potřeboval své poselství učinit významným,“ soudí komentátoři TV Dožď, podle kterých se Putin nechystá v otázce hrozeb „přejít od slov k činům“. Plán dříve diskutovaných tzv. preventivních taktických úderů je, zdá se, odložen. Zato válka konvenčními zbraněmi může, jak plyne z Putinova projevu, trvat roky.
Jeho repliky o snaze USA ovládnout svět a globálně mu dominovat byly víceméně shodné s tím, co už řekl mnohokrát.
Došlo i na zmínku o dopisech ruských školáků ruským vojákům bojujícím prý proti americké světovládě, které je hřejí u srdce a pomáhají jim vítězit. Až když zvolal „Za vítězství, za vlast!“, lidé kromě potlesku ještě i povstali. Frenetickým ten aplaus však nazvat nešlo a více emocí už jeho slova až do konce projevu nevzbudila.
Kdo se vrátí, byť s prázdnou, bude mu odpuštěno
Pakliže odklon Ruska od jaderné dohody se očekávat ještě dal, Putinův útok na majitele jachet byl pro ruské novináře šokem. Šokující však měl být především pro ruské podnikatele, oligarchy a zbohatlíky, ale i úředníky, kteří své v Rusku získané peníze měnili za vily a jachty v západních, nyní nepřátelských zemích.
„Poslední události jasně ukázaly: obraz Západu jako tichého přístavu a útočiště pro kapitál se jeví jako falešný přízrak. Ti, kteří to včas nepochopili, Rusko vnímali pouze jako zdroj zisků a žít plánovali v zahraničí, teď mnohé ztratili. Oni je tam prostě okradli,“ hlásal viditelně spokojený Putin. A dodal: „Nikdo z prostých občanů naší země, věřte mi, nelituje ty, kteří přišli o svůj kapitál v zahraničních bankách. Nelitují ty, kteří přišli o své paláce a jachty.“
Přes kritiku těch, kteří hledali své štěstí na Západě, dal všem možnost se ještě vzpamatovat a vrátit se domů. A „být se svou vlastí“. Varoval Rusy před ponižováním se před Západem, poradil jim, aby se smířili se ztrátami a nenatahovali k Západu ruku s otevřenou dlaní. „Jste silní lidé, mnohé z vás znám… Začněte nové projekty, vydělávejte a investujte do Ruska.“
Jinými slovy, Putin podle komentátorů vzkázal ruským podnikatelům: Kdo chce, může se všeho na Západě ještě vzdát a vrátit se, bude mu odpuštěno, zvláště pokud veškeré své úsilí vrhne na podporu válečné ekonomiky. Kdo to teď neučiní, bude definitivně zatracen.
Byl to ten starý Putin, sebejistý, který se nenechá vyvést z míry a demonstruje, že vše jde podle plánu, soudí ruský politolog Abas Galjamov. „Všechny těžkosti navzdory našim nepřátelům zvládáme skvěle,“ vzkazuje podle něj obyvatelům, kteří sice chápou, že to tak není, ale k žádné aktivitě je rozpor mezi vůdcovými slovy a činy nemá šanci vyprovokovat. „Lidé se bojí budoucnosti víc než Putin, který je zcela odtržený od reality,“ vysvětluje politolog.
„Vlastně mi potvrdil mé mínění o něm jako o pokrytci,“ zhodnotil řeč ruský politolog žijící v Británii Vladimir Pastuchov. Podle něj se Putin pokusil prodat válku jako sociální impulz, pro ruskou ekonomiku vlastně výhodný, až inspirující. „Začal jako Suvorov, skončil jako Brežněv – ve stylu zprávy na plénu ústředního výboru Komunistické strany SSSR“, soudí expert.
Zvláště část projevu, ve které se prezident věnoval ekonomice a sociální politice, působila optimisticky, jako by válka byla spíš přínosem než zátěží pro ruský stát. „Rusko fakticky vstoupilo do nové fáze růstu ekonomiky… Do konce roku opravíme tři a půl tisíce škol. A to i v Doněcké a Luhanské republice a v Záporožské oblasti,“ slíbil Putin ohledně ukrajinských území, která jeho země okupuje. „Letos otevřeme 400 nových,“ dodal a přislíbil další miliardy vládě na dopravu, zlepšení ekologie včetně likvidace starých skládek, investice do Sibiře, do Bajkalsko-amurské magistrály a do rozvoje turistiky. Chvílemi jeho řeč připomínala výhledy socialistických pětiletek z dob SSSR.
Jestli se někomu skutečně zamlouvala, pak to byli novodobí veteráni-invalidé, vůbec poprvé v historii prezidentských parlamentních projevů pozvaní do sálu. Prostředí pro ně bylo nové, a tak nejspíš nehleděli tolik na obsah. Putin je navíc neiritoval řečmi o míru, nebo dokonce kapitulaci a ani jednou nepronesl slovo Ukrajina jako název svébytného státu – vystačil si s termínem ukrajinský režim.
Podle Borise Tizengauzena chtěl nejen vojákům-veteránům vzkázat, že Rusko nelze porazit a že tak krásné jako teď, kdy vzdoruje sankcím a „agresivnímu Západu“, už dlouho nebylo. „Žijeme normálně – to byl hlavní motiv jeho proslovu,“ tvrdí politolog.
Putin byl skutečně během své řeči klidný, působil sebejistě a optimisticky. Co vlastně sdělil světu a svým občanům? Že on sám je v pohodě a vleklou, zatím konvenční válku určitě ještě nějakou dobu vydrží. A že Rusům nic jiného nezbude.
- Putinovo vystoupení před oběma komorami ruského parlamentu bylo méně agresivní, než se čekalo.
- Vyhlásil pozastavení členství v dohodě o jaderných zbraních Nový START, podepsané roku 2010 v Praze.
- Ekonomiku země vykreslil jako prosperující a na Západu nezávislou.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
