Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Několik dobrých důvodů, proč by na nás prezident neměl shlížet ze známek ani obrazů v učebnách

Portrét rakousko-uherského císaře Františka-Josefa I. z počátku 20. století. Reprodukce: Library of Congress of the USA
Portrét rakousko-uherského císaře Františka-Josefa I. z počátku 20. století. Reprodukce: Library of Congress of the USA

Glosa Roberta Silveria: Nedávno se v některých médiích objevily diskuse, zda má být zvolený prezident Petr Pavel na známkách a zda má jeho portrét viset ve školních třídách. Přestože portréty ze škol téměř zmizely a známky na dopisy se stávají historií, nejde o úplně bezvýznamnou otázku. Lze říci, že zobrazování či nezobrazováni představitelů moci je jedna ze základních otázek lidské civilizace. Mají tedy obrazy prezidentů viset ve školách?

Odpověď je podle mne jednoznačná. Nemají. Stejně tak nemají být tváře prezidentů na známkách, přestože si to většina hlasujících v rozličných webových anketách přeje. Důvody, proč by tomu tak nemělo být, jsou složitější a vyžadují stručný exkurz do historie vizuální komunikace.

Petr Pavel se k problému staví se sympatickým pragmatismem: „Známka není potřeba, ale pokud bude zájem, pak snad v nějaké limitované edici.“ Chceme-li ale najít odpověď v obecnější rovině, je třeba se ptát, proč obrazy obecně potřebujeme. Potřebujeme je, aby nás

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Glosa

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější