Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zbabělost by měla být trestná, říkala si za totality právnička Dagmar Burešová a obhajovala Palachovu památku i disidenty

Dagmar Burešová (1929–2018). Foto: ČTK
Dagmar Burešová (1929–2018). Foto: ČTK

Seriál Česká inteligence 20. století. Právníci, lékaři a podobné profese v Česku často v podstatných vývojových liniích vytvářejí dynastie. Tu, do které se narodila Dagmar Burešová (1929–2018), založil její otec Josef Kubišta. Jako advokát proslul za první republiky coby znalec pojistného práva. Mimoto se stal masarykovcem; z této pozice neuhnul ani po roce 1948.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V nových, komunistických poměrech se společenská prestiž definovala úplně jinak. Rodina horko těžko uhájila bydlení ve vile na Ořechovce, kde noví vládci s chutí uplatnili svůj tradiční názor, jak vyřešit krizi bydlení: přerozdělením cizího bytového majetku.

Ze starého patricijského stylu zbyla v rodině jen hra v bridge, které se účastnili všichni (děti povinně) a ke které měl otec doma knihovnu, vzbuzující respekt mezi znalci široko daleko. K samozřejmostem životního stylu patřil i sport a do roku 1948 také Skaut (do něhož se Burešová po roce 1989 vrátila jako starostka a později čestná starostka).

Radim Bureš, její pozdější manžel (od roku 1950), profesí lékař-pediatr, nazval rodinný styl šedesátých let „pozitivním snobismem“: patřila k němu jak četba Sartra, tak dalších existencialistů. Dokonce i za normalizace se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější