Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Při větším zlevnění energií se můžeme dočkat i deflace, říká Frait z ČNB

Úrokové sazby by měly podle viceguvernéra ČNB Jana Fraita začít v příštích měsících klesat pomalu, aby se předešlo opětovnému roztočení vysoké inflace. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Úrokové sazby by měly podle viceguvernéra ČNB Jana Fraita začít v příštích měsících klesat pomalu, aby se předešlo opětovnému roztočení vysoké inflace. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Ceny v lednu meziročně vzrostly o závratných 17,5 procenta, situace by se ale měla zvolna uklidňovat, zní z centrální banky. Podle jejího viceguvernéra Jana Fraita dotlačí pokles spotřeby domácností prodejce k tomu, aby si začali snižovat marže. „V nějakém horizontu vznikne poměrně významný tlak na to, aby šly marže zase dolů. Nepůjde to ale bez boje,“ říká Frait.

Co se v rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • Proč centrální banka nepočítá s přílišným růstem mezd.
  • Proč podle Fraita není nutné dále zvedat úrokové sazby.
  • Proč si viceguvernér ČNB myslí, že jsou marže některých obchodníků nafouklé.
  • Které zboží může začít zlevňovat jako první.
  • Jak Frait hodnotí kritiku od Mezinárodního měnového fondu.
  • Jak se chce ČNB vyhnout riziku vyšší inflace v případě opětovného zdražování nemovitostí.

Podle současné prognózy centrální banky by se již v příštím roce mohla inflace dostat k úrovni dvou procent. Co se musí – a co se nesmí – stát, aby tomu tak bylo?

Nesmí se stát, že by na globálním trhu energií došlo k razantnímu obratu a ty opět zdražily. Naše aktuální prognóza počítá s tím, že to nejhorší už máme za sebou a ceny energií budou spíše klesat.

Dále se nesmí stát, že by centrální banky jinde ve světě ucukly a místo zpřísňování měnové politiky začaly opět uvolňovat pravidla ve snaze popohánět světovou ekonomiku k rychlejšímu hospodářskému růstu.

Třetí okruh rizik souvisí s vývojem trhu práce v domácí ekonomice. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s tím, že dojde k relativně mírnému ochlazení trhu práce, které ale bude přece jenom poměrně důležité. Pokud by k tomu nedošlo, mohla by se rozvíjet mzdově-inflační spirála.

Nečekáte tedy tlak na růst mezd, který by inflaci dále roztáčel.

Očekáváme, že se tlak zmírní. Důvody jsou poměrně jasné. Zejména pokles reálných příjmů domácností povede k poklesu poptávky. To vytvoří tlak na pokles marží a tím pádem tlak na pokles cen.

Tento proces bude rovněž podporovat určité zhodnocení koruny, a to jak přes nižší dovozní ceny, tak přes přísnější podmínky pro exportně orientované výrobce. Ti si budou muset dávat větší pozor, aby neztráceli nákladovou nebo cenovou konkurenceschopnost.

Dokážete říct, jak bude návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky vypadat? Budeme sledovat, že se zdražování zpomalí, nebo nás dokonce může čekat i nějaké krátké období deflace, kdy budou ceny klesat?

Za více než 22 let v České národní bance jsem zažil několik lehce deflačních období. Umím si velmi dobře představit, že pokud by nám klesaly ceny energií a během roku by se to propsalo i do cen pro domácnosti, nějaké období deflace by nastat mohlo.

Evidentně nám vznikla velmi vysoká základna, ze které se pak dobře padá dolů. U energií se to nabízí. Jejich ceny vzrostly v řádu desítek procent. Pokud by klesaly dejme tomu v řádu nižších desítek procent, k deflaci by dojít mohlo.

V této situaci bych

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější