Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rusové jim zbortili plány i životní jistoty. Rodinu z Černihivu však těší, že je opět pospolu

Alexandr Dolenko stojí před vrakem auta, které zničilo ruské bombardování. Foto: archiv rodiny
Alexandr Dolenko stojí před vrakem auta, které zničilo ruské bombardování. Foto: archiv rodiny

Jak vypadá život běžných Ukrajinců po roce od začátku ruské invaze? Rodina Dolenkových musela na čas utéct z Černihivu před ruskou armádou. Potýká se sice s obavami z budoucnosti, nedostatkem práce i dalšími potížemi, cení si však toho, že je nyní znovu pohromadě.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Alexandr Dolenko pochází z Černihivu, ukrajinského města na severu země blízko ruských a běloruských hranic. Se svou ženou Olenou se seznámili, když k ní domů přijel jako technik namontovat internet. Po svatbě se jim narodili dva synové, staršímu je třináct a mladšímu šest let. Alexandr se v současnosti živí opravou mobilů a rozvodů elektřiny. Olena se stará o děti a o nemocného otce.

Loni 23. února odvezla mladšího syna do školky, kde děti nacvičovaly vystoupení na Mezinárodní den žen. Alexandr byl celý den v práci a večer si pak spolu pustili zprávy. Moderátoři znovu řešili možné napadení Ukrajiny Ruskem. Televizi vypnuli a šli spát.

Přestože o konfliktu mluvili ve zprávách, manželé si nedokázali představit, že by mohl doopravdy nastat. Je přece 21. století.

Přesně před rokem vtrhla ruská armáda na Ukrajinu a země se tak ocitla ve válce. Přinášíme sérii příběhů obyčejných Ukrajinců, kteří se rozhodli zůstat a invazi přečkat. Doufali, že za pár měsíců skončí. Jak se jim obrátil život vzhůru nohama a jak vypadá každodenní realita v napadené zemi?

Druhý den v pět hodin ráno zavolala Oleně její sestra. „Je válka. Rychle si sbal věci, musíme pryč,“ naléhala.

Olena tomu zpočátku nerozuměla. Bylo moc brzo, aby dokázala takovou informaci vstřebat. Když ale slyšela strach v sestřině hlase, vzbudila Alexandra. Ten tomu nevěřil. Říkal manželce, ať se uklidní, že si musí nejdříve zjistit informace.

Aby nevzbudili děti, odešli do vedlejší místnosti. Mysleli si, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější