Proč jsme tak naštvané? Proto, že máme svá práva jen na papíře, říká v knize o postavení českých žen Šárka Homfray
Je ještě vůbec o čem se bavit, když mají české ženy rovná práva od roku 1919? Ale to víte, že ano, říká právnička Šárka Homfray, která na konkrétních příkladech, statistikách a studiích dokládá, že se ženy a matky setkávají s diskriminací a neviditelnými skleněnými stropy na každém kroku.
Představte si, že existují dvě zhruba stejné skupiny lidí, které používají totožné bezpečnostní pásy v autě. Pro jednu ale znamenají v případě havárie o 17 % vyšší pravděpodobnost smrti a o 47 % větší riziko těžkého zranění.
Nebo že léky určené celé populaci jsou testované jen na její půlce, takže u druhé může stejné dávkování vyvolat nepěkné vedlejší účinky.
Případně si zkuste provést myšlenkový experiment, kdy jedna půlka dospělých má kromě svojí běžné placené práce ještě každý den další čtyřapůlhodinový úvazek, o víkendu šest hodin. Ovšem neplacených.
Přijde vám to divné, nespravedlivé a nemožné? Vítejte ve světě českých žen. Těch, které získaly rovnoprávnost už v roce 1919, ale přesto i po sto letech na každém kroku narážejí na