Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na kartičce na Hrad netrvám, nechce se mi jen pořád vysypávat kapsy, říká Kolář v Aréně N

Bývalý diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář v Aréně N. Foto: Jan Moláček, Deník N
Bývalý diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář v Aréně N. Foto: Jan Moláček, Deník N

Bývalý diplomat Petr Kolář mluví v podcastu Aréna N o své budoucí roli externího poradce prezidenta Petra Pavla. Odmítl, že by se mohl dostat do střetu zájmů, přestože chce dál působit také jako konzultant pro firemní klienty. Kolář upřesňuje také svou spolupráci s globální lobbistickou firmou Squire Patton Boggs, která v USA zastupovala mimo jiné ruskou Gazprombank a další kontroverzní klienty. Kolář o tom podle svých slov nevěděl. Nabízíme zkrácený přepis rozhovoru, celý podcast je k dispozici na webu Deníku N a podcastových platformách.

Na co se v podcastu také ptáme:

  • Zda se Petr Kolář považuje za lobbistu.
  • Co udělá, až ho jeho klient požádá o schůzku s prezidentem.
  • Proč o své roli mluví velmi skromně, když na druhou stranu chce mít vstupní kartu do Hradu a je za zásadními rozhodnutími, včetně personálních.
  • Jak transparentní bude jeho poradenství prezidentovi.
  • Co říká na kontroverzní klienty americké pobočky lobbistické firmy Squire Patton Boggs, pro kterou externě pracuje.

Přivítal jsem vás v podcastu jako bývalého diplomata a budoucího externího poradce prezidenta. Jak byste se označil vy sám?

Upřímně řečeno, já vlastně úplně přesně nevím, jak bych se teď měl ve vztahu k prezidentovi charakterizovat. Mluvil jsem s ním o tom, že mediální tlak je natolik velký a nepříjemný, že bych velice nerad, aby ho to nějak poškodilo. Aby jeho energie byla vybíjena tím, že bude muset vysvětlovat, co to má ve svém okolí za monstrum. Pan prezident se tomu usmál. Musíme najít nějaký modus vivendi. Uměl bych si představit, že budu součástí nějakého širšího externího poradního sboru.

Takže externí poradce.

Ale je otázka, jestli nějak exkluzivní, jak mě často označují média, anebo prostě jeden z poradních hlasů.

Kampaň Petra Pavla použila titul „přítel po boku“. Věděl jste to předem?

Nevěděl. To bylo milé překvapení ze strany zvoleného prezidenta. Nikdy jsem se nestyděl za to, že spolupracujeme, ale v kampani jsem se snažil nebýt moc na očích, protože jak vidíte sám, vzbuzuji jisté kontroverze. Pan Babiš mě označil za zbrojařského lobbistu. Ale když se potom pan prezident ke mně přihlásil, tak jsem to bral jako něco úplně normálního.

A nelitujete toho titulu? Protože právě jeho nezvyklost na vás obrátila pozornost a přispěla k tomu, že se začala řešit vaše budoucí role.

Nelituji, protože na něm není vlastně nic nepravdivého ani špatného. Přítel po boku je někdo, na koho se můžete spolehnout, s kým souzníte, ale zároveň vám může říkat věci, které vám nikdo jiný neřekne.

Kdybych vás v úvodu představil jako lobbistu, opravil byste mě?

Asi bych vás požádal, vzhledem ke konotaci, kterou u nás slovo lobbista má, abychom si řekli, co vlastně doopravdy dělám.

Ocituju, co o tom na webu píše firma, pro kterou děláte, tedy Squire Patton Boggs. „Petr poskytuje klientům analytické a diplomatické znalosti a zastupuje je před legislativními a exekutivními větvemi státní moci.“ Není to čirá definice lobbingu?

Myslím, že asi úplně ne, protože já, než abych někde chodil a leštil kliky a někomu něco vysvětloval a přesvědčoval, tak spíš klientům radím, jak na to. Je pravda, že jim radím i jak postupovat ve vztahu k politice a politikům, ale ne že bych byl přímo ten, který někam jde někoho přesvědčovat a přemlouvat.

Společnost Squire Patton Boggs je ale v USA registrovaná lobbistická firma, sama se na webu chlubí, že jedna ze dvou největších.

Ano, je to tak.

Když se tedy firma, pro kterou pracujete, zabývá lobbingem, a popis toho, co vy osobně nabízíte klientům, zahrnuje i zastupování jejich zájmů vůči legislativě a exekutivě, není korektní mluvit o vás jako o lobbistovi?

Já s tím v zásadě nemám problém. Jenom vysvětluji, co to obnáší, protože když se řekne lobbista, tak se českému posluchači většinou vybaví někdo jako pan (Ivo) Rittig nebo pan (Roman) Janoušek. Když mi někdo řekne, že jsem lobbista, tak říkám: ‚Mohl bys mi, prosím tě, přivést nějakého politika, kterého jsem lobboval?‘

„Za klienty se přimlouvat nebudu“

Co budete dělat, až vás některý z vašich klientů požádá o schůzku s prezidentem Petrem Pavlem?

Tohle dělat nebudu a nedělám. Na to je už teď v tranzitním týmu struktura. Na mě se obrací spousta lidí a nejsou to teda, upozorňuji, mí klienti, kteří se chtějí s panem prezidentem potkat nebo ho chtějí někam pozvat. Je to lavina mailů, esemesek, a na sociálních sítích. Odkazuji na ty, kteří tam od toho jsou.

Rozumím, že cizí lidi nebo firmy odkazujete na někoho jiného, ale co když se na vás obrátí váš klient?

Opravdu teď horečnatě přemýšlím, který by to mohl být. A nikdo z nich mě nenapadá.

Mě taky ne, protože portfolio vašich klientů není veřejně známé.

Umím si představit, že budu pana prezidenta o zájmu toho klienta

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Aréna N

Petr Pavel

Rozhovory

Volby prezidenta ČR

Česko, Podcast Aréna N

V tomto okamžiku nejčtenější