Případ jménem Apple. Je spolupráce západních firem s Čínou udržitelná?
Po listopadových protestech v čínské továrně na iPhony čelí Apple novým tlakům na snížení své závislosti na Číně. Podle analýzy Financial Times je ale spolupráce přední americké technologické značky s Čínou základním stavebním kamenem jak úspěchů této firmy, tak i růstu Číny coby technologické velmoci, a rychlá změna není možná.
Čína se v 90. letech minulého století stala synonymem levné produkce pochybné kvality, laciných padělků světových značek a okopírovaných technologií. Přestože ji tak nemalá část české populace vnímá dodnes, realita už je dost odlišná.
To dobře ilustruje příklad vlajkové lodi amerických technologických gigantů, společnosti Apple, jejíž vztah s Čínou se dostal do hledáčku médií po sérii dělnických nepokojů v čengčouské továrně známé jako iPhone City.
Jedna z obřích továren, které v Čínské lidové republice vlastní tchajwanská společnost Foxconn, v té době zaměstnávala na dvě stě tisíc lidí. Protesty, které tam vypukly loni v listopadu kvůli přísným protiepidemickým opatřením prosazovaným vládou v Pekingu, odhalily hned několik slabin spolupráce významných západních firem, jako je Apple, s autoritářským režimem Si Ťin-pchingovy Číny.
Z největší továrny Apple v Číně utíkají dělníci kvůli lockdownu
Exodus z továrny na iPhony
Problémy, které naznačovaly dlouhodobou neudržitelnost čínské politiky nulového covidu a které pravděpodobně přispěly k jejímu následnému zrušení, začaly v obřím industriálním komplexu Foxconnu v provincii Che-nan (Henan) koncem loňského října. Sociální sítě zaplavily fotografie a videa tisíců zaměstnanců, kteří prolomili protiepidemické bariéry a vydali se, mnohdy pěšky, domů.
Industriální městečko, v němž přes dvě stě tisíc dělnic a dělníků pracovalo i bydlelo, úřady uzavřely kvůli masovému šíření covidu. Hlavní roli v hromadném exodu z továrny sehrál strach vyvolaný vládní protiepidemickou politikou a s ní související propagandou.
Zaměstnanci Foxconnu ve svém okolí sledovali narůstající počet pozitivních případů a začali propadat panice z nákazy. Obávali se nejen toho, čím je v posledních třech letech strašila propaganda, která využívala miliony obětí covidu jinde ve světě k obhajobě vlastní politiky, ale také praktických následků. Pozitivní test představoval v té době ohromné stigma a přinášel spoustu problémů v každodenním životě.
Během lockdownu ve Foxconnu ale už nezbyly kapacity na izolaci nakažených. Ti tak zůstávali v ubytovnách, kde zaměstnanci, většinou mladí lidé kolem dvaceti let, bydleli ve stísněných podmínkách po osmi i více lidech.
Firma zaměstnance držela na pokojích, často bez možnosti opatřit si jídlo. Koncem října se proto