Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Případ jménem Apple. Je spolupráce západních firem s Čínou udržitelná?

Když Apple před dvaceti lety svůj byznys s Čínou rozjížděl, politici ve Washingtonu tuto spolupráci podporovali „v naději, že pomůže šířit demokratické hodnoty“. Situace se však radikálně změnila, a to zejména po Si Ťin-pchingově nástupu k moci. Foto: nikkimeel, Adobe Stock
Když Apple před dvaceti lety svůj byznys s Čínou rozjížděl, politici ve Washingtonu tuto spolupráci podporovali „v naději, že pomůže šířit demokratické hodnoty“. Situace se však radikálně změnila, a to zejména po Si Ťin-pchingově nástupu k moci. Foto: nikkimeel, Adobe Stock

Po listopadových protestech v čínské továrně na iPhony čelí Apple novým tlakům na snížení své závislosti na Číně. Podle analýzy Financial Times je ale spolupráce přední americké technologické značky s Čínou základním stavebním kamenem jak úspěchů této firmy, tak i růstu Číny coby technologické velmoci, a rychlá změna není možná.

Čína se v 90. letech minulého století stala synonymem levné produkce pochybné kvality, laciných padělků světových značek a okopírovaných technologií. Přestože ji tak nemalá část české populace vnímá dodnes, realita už je dost odlišná.

To dobře ilustruje příklad vlajkové lodi amerických technologických gigantů, společnosti Apple, jejíž vztah s Čínou se dostal do hledáčku médií po sérii dělnických nepokojů v čengčouské továrně známé jako iPhone City.

Jedna z obřích továren, které v Čínské lidové republice vlastní tchajwanská společnost Foxconn, v té době zaměstnávala na dvě stě tisíc lidí. Protesty, které tam vypukly loni v listopadu kvůli přísným protiepidemickým opatřením prosazovaným vládou v Pekingu, odhalily hned několik slabin spolupráce významných západních firem, jako je Apple, s autoritářským režimem Si Ťin-pchingovy Číny.

Exodus z továrny na iPhony

Problémy, které naznačovaly dlouhodobou neudržitelnost čínské politiky nulového covidu a které pravděpodobně přispěly k jejímu následnému zrušení, začaly v obřím industriálním komplexu Foxconnu v provincii Che-nan (Henan) koncem loňského října. Sociální sítě zaplavily fotografie a videa tisíců zaměstnanců, kteří prolomili protiepidemické bariéry a vydali se, mnohdy pěšky, domů.

Industriální městečko, v němž přes dvě stě tisíc dělnic a dělníků pracovalo i bydlelo, úřady uzavřely kvůli masovému šíření covidu. Hlavní roli v hromadném exodu z továrny sehrál strach vyvolaný vládní protiepidemickou politikou a s ní související propagandou.

Zaměstnanci Foxconnu ve svém okolí sledovali narůstající počet pozitivních případů a začali propadat panice z nákazy. Obávali se nejen toho, čím je v posledních třech letech strašila propaganda, která využívala miliony obětí covidu jinde ve světě k obhajobě vlastní politiky, ale také praktických následků. Pozitivní test představoval v té době ohromné stigma a přinášel spoustu problémů v každodenním životě.

Během lockdownu ve Foxconnu ale už nezbyly kapacity na izolaci nakažených. Ti tak zůstávali v ubytovnách, kde zaměstnanci, většinou mladí lidé kolem dvaceti let, bydleli ve stísněných podmínkách po osmi i více lidech.

Firma zaměstnance držela na pokojích, často bez možnosti opatřit si jídlo. Koncem října se proto

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Covid-19

Technologie

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější