Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Putin je racionální, ale chce, abychom ho považovali za šílence, říká ekonom Tymofij Mylovanov

Foto: Profimedia
Foto: Profimedia

Pro Ukrajinu je důležitější NATO než Evropská unie. I pro celý svět je to důležitější, chce-li, aby bylo po válce a nevzplanula znovu. Protože nejstabilnějším možným výsledkem bude Ukrajina v NATO a nová studená válka s Ruskem, říká bývalý ukrajinský ministr a ekonom Tymofij Mylovanov.

Na naše setkání ve Lvově přišel se zpožděním přes hodinu, město je totiž stále plné uprchlíků z východní Ukrajiny a nikdo si ještě pořádně nezvykl, že ve dříve ospalém regionálním centru jsou najednou dopravní zácpy.

Tymofij Mylovanov je rektorem prestižní Kyjevské školy ekonomie, dříve byl ukrajinským ministrem obchodu. Svého bývalého šéfa Zelenského se nyní snaží „příliš neobtěžovat“, proto ho vždy překvapí, když mu uprostřed noci najednou odepíše na zprávu. Mylovanov říká, že kdo Zelenského zná, velmi dobře chápe, proč ho Rusové nedokázali zlomit.

V rozhovoru se kromě jiného dozvíte:

  • Proč se ruské vedení chová, jako kdyby nebralo v úvahu racionální kritéria.
  • Na co by Západ neměl Putinovi skočit.
  • Jak se rozhodne, kudy povede východní hranice Ukrajiny.
  • Proč Rusům nelze vysvětlit, že se mýlí.
  • Jaký je prezident Zelenskyj lídr a proč ho kvůli tomu někteří nemají rádi.

Když se loni začaly zavádět první sankce vůči Rusku, mnozí očekávali kolaps ruské ekonomiky. Proč nezkolabovala?

Celá ruská ekonomika stojí na příjmech z ropy a plynu, a když byly v roce 2022 tyto příjmy vyšší než dříve, je logické, že ekonomika dál funguje. Embargo na ropu bylo uvaleno až letos, odpojení některých bank od SWIFT trvalo měsíce. Rusko přišlo alespoň o růst ekonomiky, kterého by jinak bez sankcí dosáhlo, a dostalo se do izolace.

Když teď konečně vstoupilo v platnost embargo a stropy na ceny surovin, dá se předpokládat, že tohle jaro už Rusové sankce výrazně pocítí. Máme první důkazy, že fungují, například rekordní ruský deficit, který musí stát látat z různých rezerv. Rezervy se jednou utratí, a pak pro ně bude situace obtížná.

Plní tedy sankce svůj účel?

Panuje velký zmatek v tom, co jsme vlastně od sankcí čekali. Pokud chceme, aby se v důsledku sankcí Rusové vzbouřili, to se nestane. Posledních třicet let měli Rusové dost možností protestovat, a mnoho neudělali.

Pokud chceme, aby Rusko nedokázalo vyrobit přesné zbraně, musíme zabránit tomu, aby čínské, evropské, americké, asijské firmy mohly Rusku dodávat špičkové technologie ani přes prostředníky, jak se to dnes děje.

Jestli nám jde o to, aby Rusko nedokázalo vést válku, tak je pravda, že je to pro ně stále obtížnější. Vytahují ze skladů staré zbraně, moji známí přímo na frontě mi říkají, jak proti nim Rusové posílají vojáky jen s kalašnikovy, bez jakékoli jiné techniky.

Jaký by tedy měl být cíl sankcí?

Cílem Ukrajiny je zastavit válku. Na to jen sankce nestačí, ale napomáhají tomu: vytvářejí tlak na celou ruskou ekonomiku a komplikují získávání nových zbraní.

Sankce například nikdy nezpůsobí, že by Rusko už nemělo peníze na platy vojáků. Rusko bere vojáky doslova z vězení a posílá je na smrt. Dnes už je to diktatura a v diktatuře zjevně nepotřebujete mnoho peněz, když chcete posílat lidi na smrt. Mohou na ni poslat možná ještě další statisíce lidí, než se z toho stane politický problém. Zatím tomu tak ještě není.

Dalším dobrým důvodem pro sankce je, že pomáhají Evropě zbavit se závislosti na Rusku, které by tak své suroviny znovu nemohlo používat jako geopolitickou zbraň.

Rusko prezentuje tuto válku jako válku kvůli Ukrajině, ale tak to samozřejmě není. Půjde i o Bělorusko, Kazachstán, Gruzii, Moldavsko, pobaltské státy. Samozřejmě že nejprve zabírají státy, které nejsou v NATO, ale trend posledních let je jasný: Rusko využívá vojenskou sílu jako prostředek zahraniční politiky. A neexistuje žádný důkaz, že by se chtělo zastavit před hranicemi států NATO. To je jen naše touha a přání, ale žádná fakta tomu nenasvědčují.

Toto neustále používáme jako argument, proč by i nás měla válka zajímat – že pokud si Rusko vezme Ukrajinu, další na řadě budou pobaltské státy nebo možná jednou Slovensko. Není toto riziko dnes naopak nižší, když jsme se přesvědčili, jak nekompetentní je ruská armáda? Může Putin realisticky vtrhnout do Estonska?

Nepřemýšlel bych o tom způsobem, kolik

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

NATO

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Ukrajina

Vladimir Putin

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější