Válka na Ukrajině nesvědčí ruským špionům: za rok jich země EU odhalily stovky, padlo i doživotí
Za poslední rok – tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu – si evropské země nebývale posvítily na ruské špiony. Koordinovaně odhalují, vyhošťují nebo staví před soudy další a další ruské agenty, kteří často působí na těch nejvyšších místech státních institucí včetně ministerstev a tajných služeb. Pro ruskou špionáž znamenalo uplynulých 12 měsíců nelehké období – Evropa totiž vysílá signál nejen svým obyvatelům a spojencům, ale také Kremlu. Moskva ovšem v úsilí nepolevuje. Deník N přináší analýzu dění na poli ruské špionáže v Evropě od začátku války.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V evropských zemích panuje od loňského února pohotovost – a to nejen z důvodu ruského ničení a zabíjení na Ukrajině, ale i kvůli přítomnosti ruských špionů uvnitř zpravodajských služeb a dalších – často velmi významných – složek států Evropské unie.
Jen od začátku války jich tajné služby a vlády členských zemí odhalily několik stovek. Něco se ale změnilo – nejenže jich země EU mnoho vyhostily, ale řada z podezřelých stanula před soudem.
A co víc, mnozí si vyslechli i velmi vysoké tresty, jako například ve Švédsku, kde si tamější usvědčený ruský špion vysloužil za své protistátní aktivity ve prospěch Kremlu doživotní trest. Rozsudek si vyslechl i jeho bratr, který si za mřížemi odpyká 10 let. Oba dva totiž donášeli ruské GRU.
Nepříznivá doba pro ruské špiony
Tato zvýšená obezřetnost a konkrétní kroky evropských zemí jsou pro ruské tajné služby nežádoucí – odhalují totiž veřejnosti
