Černá díra v souhvězdí Panny. Ode dneška víme, jak vypadá objekt, který jsme si dosud mohli jen představovat
Přesněji a střízlivěji řečeno, víme, jak vypadá viditelný okraj černé díry. Dovnitř jsme nenahlédli a nadále platí názor, že to není možné. Jenže pořídit obrázek, jaký dnes publikovali astronomové z EHT, se také ještě nedávno považovalo za vyloučenou věc.
Vědci sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT) dnes zveřejnili historicky první přímé pozorování černé díry, exotického vesmírného objektu, který je sice dobře popsaný teoreticky, ale o jeho existenci a podobě zatím svědčily jen nepřímé důkazy. Ode dneška je tomu jinak.
První černá díra, kterou může lidstvo spatřit na vlastní oči, se nachází v jádru galaxie Messier 87. Tato galaxie je na obloze vidět jako jasný objekt (avšak nepozorovatelný pouhým okem, jen v dalekohledu) v souhvězdí Panny. M87 je od nás vzdálená nepředstavitelných 55 milionů světelných let. Vědci přesto dali přednost jejímu pozorování před mnohem bližší černou dírou v jádru naší Galaxie, protože M87 je extrémně jasným zdrojem rádiových vln – a právě tuto techniku k získání historické fotografie použili.
Pozorování je podle ředitele projektu Sheperda S. Doelemana společným dílem více než dvou set výzkumníků. Pořízená fotografie je ve shodě s tím, co předpokládá Einsteinova obecná teorie relativity, a s tím, co se o černé díře v jádru galaxie M87 podařilo zjistit nepřímými metodami. Podrobnosti objevu rozebírá šest článků v aktuálním čísle odborného časopisu The Astrophysical Journal Letters.
Kde Bůh dělil nulou
Nejvíc černých děr najdeme ve sci-fi, kde jsou vítanou rekvizitou, umožňující dramatické scény a velmi často také cesty do paralelních vesmírů či do vzdálených oblastí vesmíru našeho. Nic z toho fyzika nepotvrzuje; podle toho, co zatím víme, je černá díra
