Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zeman přesedá na vozík, uráží moderátorku a chce korektní vztahy s Ruskem (ukázka z knihy Tohle jsme chtěli)

Miloš Zeman na Hradě zapálil první z 30 tisíc svíček za oběti covidu. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Miloš Zeman na Hradě zapálil první z 30 tisíc svíček za oběti covidu. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Přinášíme vám ukázku z připravované knihy Jana Kudláčka Tohle jsme chtěli. Prezident Zeman: slova a činy, kterou Deník N vydá v březnu letošního roku při příležitosti konce druhého mandátu prezidenta Miloše Zemana.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Vydání knihy Jana Kudláčka Tohle jsme chtěli můžete podpořit a knihu si tak objednat v právě probíhajícím crowdfundingu. Kniha, která bude tou vůbec nejdůkladnější faktografickou kronikou Zemanova prezidenství, bude zahrnovat popis jeho slov a činů po dobu deseti let a vyjde záhy po skončení jeho druhého mandátu.

Na podzim navíc chystáme publikaci Zdislavy Pokorné Zemanovo finále, výjimečný investigativní popis závěrečných fází prezidentského období Miloše Zemana, jehož vybrané části průběžně zveřejňujeme na stránkách Deníku N.

Obě knihy připravujeme proto, aby odkaz Miloše Zemana nikdy nebyl zapomenut – jako varovné memento toho, co může politik v roli prezidenta dokázat, když se rozhodne ignorovat všechna pravidla, jak dokládá doslov ke knize Tohle jsme chtěli.

V dubnu 2021 Miloš Zeman oznámí, že se kvůli nemoci nohou začne pohybovat na invalidním vozíku. „Rozhodl jsem se přesunout se na vozík, protože na tom nevidím vůbec nic špatného,“ ozřejmí.

O sedm a půl roku dřív, v listopadu 2013, když byl na vozíku nakrátko kvůli zranění nohy, mu to přišlo nedůstojné. Zdůvodnil tím odklad jmenování premiéra. Sobotka „bude muset počkat“, řekl tehdy Zeman, “protože to je poněkud důstojnější záležitost, kterou nemohu řešit z invalidního vozíku“.

O to déle ovšem mohla bez důvěry Sněmovny vládnout jeho „vlastní vláda“ s premiérem Rusnokem. Necitlivým výrokem tehdy prezident vyvolal pobouření lidí se zdravotním postižením.

Je tu kauza, jakou republika dlouho nepamatuje: předseda vlády s ministrem vnitra na základě práce tajných služeb odhalí, že výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, při nichž zahynuli dva lidé, čeští občané, způsobila ruská tajná služba GRU. Vrchní velitel ozbrojených sil a hlava státu ale k případu celý týden mlčí. Po týdnu to v televizi Prima zdůvodní slovy „zahrabal jsem se týden v Lánech, abych se vyfutroval informacemi pro můj desetiminutový projev“, jen aby přišel s výroky, ve kterých novináři a politici následně objeví nepřesnosti a nejasnosti. Český rozhlas jich najde hned několik. Zeman nejprve prohlásí, že si nechal “zpracovat celou řadu analýz a dnes před vás předstupuji jako člověk, který se domnívá, že má dostatek informací, aby se k celé informaci mohl vyjádřit“.

Načež zmíní závěr vyšetřování – ačkoliv to dosud uzavřeno nebylo. Mluví o soudním procesu, v němž podle něj byli obžalováni někteří pracovníci firmy, které sklad patří, i když ve skutečnosti se soud týkal jiných (dvou) firem a s výbuchem nesouvisel.

Policie České republiky, ale i Nejvyšší státní zastupitelství, které tento případ dozoruje, mají moji plnou důvěru,“ pokračuje prezident, který se týden futroval dostatkem informací, v nichž chybí, že Nejvyšší státní zastupitelství tento případ nedozoruje (dozoruje ho státní zástupce ze zlínské pobočky Krajského státního zastupitelství v Brně).

Přeji si, jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam Policie ČR nepochybně patří, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita,“ pokračuje vrchní velitel ozbrojených sil, do nichž policie nepochybně nepatří, protože ozbrojené síly jsou tvořené armádou, Vojenskou kanceláří prezidenta republiky a Hradní stráží – pro snazší pochopení prostě vojáky. Policie spadá pod ministerstvo vnitra. Prezident republiky ani po osmi letech ve funkci tuto základní věc týkající se jeho ústavní pozice nezná.

Pikantní perličkou je, že – kdyby si to aspoň při onom futrování chtěl zjistit – součásti ozbrojených sil jsou vyjmenované v zákoně o ozbrojených silách přijatém v době, kdy vládl premiér… ano, Miloš Zeman. V zákoně, jehož novely se později třikrát dostaly k podpisu na stůl prezidentovi… ano, Miloši Zemanovi, jak připomíná Deník N. Ale ani to není všechno.

Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit,“ mudruje dál prezident republiky, ačkoliv v ústavě je napsáno, že „prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců“. Český rozhlas v už zmíněné analýze píše, že v tomto případě si hlava státu pravděpodobně popletla odstavce ústavy. Její článek 35 totiž popisuje i několik konkrétních situací, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Ovšem situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy.

Kromě nepřesností a nepravd z neznalosti nebo z úmyslu Miloš Zeman ještě pronese, že v případu vrbětického výbuchu existují dvě vyšetřovací verze, kterýžto výrok vzápětí převezmou ruská média. Zatímco vláda i zahraniční spojenci republiky mluví o ruském útoku v muničním skladu, prezident celou situaci vykresluje jako střet dvou rovnocenných, nijak neprověřených verzí, píše Deník N. Existenci dvou verzí poté popřou jak vládní, tak zainteresovaní opoziční politici.

Ačkoliv Miloš Zeman v televizi cituje z tajných zpráv vyšetřovatelů a tajných služeb, nebyl by to asi on, kdyby si při té příležitosti odpustil otřít se o moderátorku. „Důvěrné materiály se většinou nezveřejňují ani půvabným moderátorkám, zvláště když by je stejně nepochopily,“ poznamená.

Těch urážek a ponižování moderátorky pořadu je tentokrát víc, než je u něj obvyklé. Paradoxně jde o pořad ve spřátelené televizi Prima, která jde Zemanovi v publicistice a zpravodajství na ruku od samého počátku, od prvních televizních debat před první prezidentskou volbou v roce 2013 (majitel Ivan Zach získal Primu v roce 1999 z majetku krachující banky IPB, jejíž nucenou správu řešila vláda premiéra Miloše Zemana).

Přesto se moderátorka ani neohradí, ani televize natáčení nebo vysílání nepřeruší. Po odvysílání pořadu, který vzbudí rozruch, se moderátorka vyjádří, že dělala všechno pro to, aby situaci ustála: „Nechtěla jsem tu situaci ani vyhrotit, ani eskalovat. Rozhodla jsem se, že ten rozhovor jednoduše dokončím.“

Televize prezidentovo chování neodsoudí a za moderátorku se nepostaví – naopak jí veřejně poděkuje za moderování a prohlásí, že „situaci zvládla“. Mluvčí televize řekne, že moderátorka „předvedla vysokou profesionalitu, a to jak ve vypjatých chvílích rozhovoru s prezidentem, navíc po nečekaném projevu hlavy státu na poslední chvíli, tak i během následných dalších dvou hodin diskusí s ústavními činiteli i zástupci politických stran“.

V květnu Miloš Zeman opět projeví svůj odpor k Bezpečnostní informační službě a už pošesté v řadě (Babišovu kabinetu potřetí) odmítne návrh vlády na jmenování ředitele BIS Koudelky generálem.

Rusko oznámí, že na seznam nepřátelských zemí zařazuje dva státy světa: USA a Českou republiku. Jde o reakci na kauzu Vrbětice a následné vypovězení desítek ruských diplomatů. Zastánce přátelských vztahů s Ruskem Miloš Zeman to odsoudí: „Vždy je špatné býti nepřítelem. Z ruské strany je to hloupost, protože dělat si nepřátele z bývalých přátel je chyba. Když nemůže být přátelství, ať jsou alespoň korektní vztahy.“

Prezident spolu se zaměstnanci své kanceláře na třetím nádvoří Pražského hradu zapaluje 30 000 svíček (on zapálí jednu) za oběti covidu-19. Svíčky jsou umístěny v plastových pivních kelímcích.

 


Křest N: Czechy. To nevymyslíš.
Zveme vás na křest knihy Czechy. To nevymyslíš. Polský autor nám ukazuje naši zemi tak, jak my ji nikdy vidět nedokážeme – zvenčí, přitom zasvěceně, s velkou znalostí faktů a s láskou.

S autorem knižní novinky Edice N Aleksanderem Kaczorowskim si v úterý 16. dubna od 19 hodin v Knihovně Václava Havla bude povídat vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský nejen o knize, ale také o vztahu Poláků a Čechů, o podobnostech a rozdílech mezi dvěma blízkými, ale občas dramaticky odlišnými sousedními zeměmi.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Deník N

Edice N

Miloš Zeman

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější