Buď víme v Česku všechno mnohem lépe než ostatní, nebo je u nás něco špatně, říká bývalý zpravodaj v Bruselu
Čtyři a půl roku strávil Viktor Daněk v Bruselu na pozici zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu. Před týdnem se vrátil do Prahy a v rozhovoru s Deníkem N reflektuje uplynulé české předsednictví v Radě EU.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Co mohlo Česko během předsednictví zvládnout lépe a co lze naopak považovat za úspěch?
- Proč v Česku panuje skepse k evropským tématům?
- Co je příčinou nízkého počtu Čechů ve vlivných evropských funkcích?
- Fungovalo Česko v EU rozdílně za vlád Andreje Babiše a Petra Fialy?
- Má zahraniční zpravodaj i v dnešní době nadále přidanou hodnotu?
- Jak se zahraniční zpravodaj stará o své duševní zdraví?
V čem se práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu změnila během českého předsednictví v Radě EU oproti předchozím rokům?
Vlastně tolik jiná nebyla, protože jsem do toho vstupoval s očekáváním, že bude výrazně vyšší zájem o zpravodajství z Bruselu. Logicky – když má Česko předsednictví, které se opakuje jednou za 13,5 roku. Ale z pochopitelných důvodů ho ve zpravodajství do značné míry zastínila válka.
Objem práce obrovským způsobem narostl, ale částečně jsme si za to mohli sami třeba tím, že jsme si s kolegy vymysleli podcast, který jsme nemuseli dělat. Měli jsme ale pocit, že je potřeba využít příležitosti.
Když mluvíte o zastínění válkou, máte na mysli, že se českého předsednictví dalo využít lépe? Nebylo to téma upozaděné, dostával se k lidem dostatek informací?
Řekl jsem to trochu nepřesně, protože předsednictví bylo do značné míry určené válkou, což naplňovalo jeho obsah. Bylo to v podstatě válečné předsednictví. Určitě se toho dalo využít víc, kdyby tady byl větší zájem ze strany vlády.
Trochu to souvisí i s financemi, škrtaly se peníze v rozpočtu na komunikaci. Předsednictví bylo podle mě do velké míry ztracenou příležitostí
