Američané v Evropě nemají jediný nový reaktor. Problémy pro nás byly investicí do vzdělání, říká manažer EDF

Vláda koncem minulého roku rozjela tendr na výstavbu nového reaktoru v jaderné elektrárně Dukovany. Přihlášky podaly americká firma Westinghouse, korejská společnost KHNP a francouzský koncern EDF. Ten věří, že hlavní trumfy pro vítězství má v ruce právě on. „Některé naše reaktory již stojí, další stavíme a další budeme stavět. To nejsou jen prázdná slova,“ říká viceprezident EDF Vakis Ramany směrem k americké konkurenci. Nezdary své společnosti při výstavbě reaktorů ve Francii, Finsku nebo Británii přitom považuje za ponaučení. „Pokud něco děláte opakovaně, zlepšujete se,“ říká Ramany v rozhovoru pro Deník N.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Jak může vláda pomoci tuzemskému jadernému průmyslu?
- Jak se společnost EDF poučila z prodražených projektů v Evropě?
- Proč malé jaderné reaktory ani v budoucnu nebudou moci provozovat soukromé firmy?
Jak moc se změnil svět jaderné technologie po ruské invazi na Ukrajinu?
Válka významně zvýšila naše povědomí o potřebě energetické nezávislosti a stabilitě dodávek elektrické energie. Francie i Česká republika jsou nicméně země, které navzdory odlišné historii ke stejnému závěru došly již dříve. Ani Česko nečekalo, až Rusko napadne Ukrajinu, a společně s Čínou ho vyloučilo z tendru na Dukovany nebo další reaktory.
Krize rovněž zdůraznila, že jádro není pouze nástrojem jak bojovat s klimatickou změnou, ale může také pomoci řešit otázky spojené s energetickou nezávislostí. Také proto nyní vidíme rostoucí zájem o výstavbu reaktorů, a to nejen v Česku nebo v Polsku. Debaty se vedou například i ve Švédsku nebo v Nizozemsku.
V Česku jsme si byli vědomi nutnosti postavit nový reaktor již před válkou. Věděli to i Poláci, kteří jsou dosud závislí na elektřině z uhlí. Mění se postoj k jádru i ze strany některých jiných zemí?
Jaderná energie je velmi specifická, vyžaduje