Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rakousko vyhostilo Rusy, novinář Grozev musel uprchnout. Jdou po vás ruské služby, informoval ho zdroj

Christo Grozev. Odhalil ruské špiony ze Salisbury, vyšetřoval sestřelení letu MH17. Největší kousek se mu však podařil, když odhalil travičskou jednotku FSB, která pronásledovala Navalného. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N
Christo Grozev. Odhalil ruské špiony ze Salisbury, vyšetřoval sestřelení letu MH17. Největší kousek se mu však podařil, když odhalil travičskou jednotku FSB, která pronásledovala Navalného. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Bulharský investigativní novinář a šéf investigativní reportérské skupiny Bellingcat Christo Grozev byl nucen opustit Vídeň, kde žije téměř dvacet let. Údajně ho informoval jeho zdroj, že mu hrozí nebezpečí – konkrétně od ruských tajných služeb. A shodou okolností dnes Rakousko vyhostilo z hlavního města čtveřici ruských diplomatů.

Novinář Christo Grozev, který je významnou postavou v investigativním týmu investigativního serveru Bellingcat, se po cestě ze Spojených států rozhodl nevrátit se do svého vídeňského domova. Bulharský investigativec, který se věnuje zejména rozkrývání kauz spojených s Ruskem, byl totiž informován zdrojem z kruhů zpravodajských služeb, že mu hrozí nebezpečí. Má být v hledáčku ruských tajných služeb, kterým je kvůli své práci trnem v oku.

„Mám podezření, že je (ve Vídni) více ruských agentů, informátorů a nohsledů než policistů,“ řekl novinář vídeňskému deníku Falter.

Kde se v současnosti nachází, není zřejmé.

Třiapadesátiletý novinář je hlavní figurou nejvýznamnějších investigativních počinů skupiny Bellingcat.

Hlavní roli hrál například ve vyšetřování otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018 v Salisbury agenty ruské GRU – za což se svým týmem získal cenu European Prize for Investigative Journalism – a otravy ruského opozičníka Alexeje Navalného z roku 2020 na palubě vnitrostátního letu na Sibiři.

Na této investigativě, kterou vedl právě Grozev, spolupracovala s Bellingcatem média jako Insider, CNN a Spiegel. Jejím výsledkem je tvrzení, že za neúspěšnou otravou v současnosti vězněného opozičního lídra stojí ruská Federální služba bezpečnosti (FSB).

Grozev rovněž vyšetřoval ruské sestřelení malajsijského letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014.

Christo Grozev. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Vídeň: vypuzení čtveřice ruských diplomatů

Shodou okolností dnes rakouská vláda oznámila vyhoštění čtyř ruských diplomatů ze země – včetně dvojice z moskevské mise v agenturách OSN sídlících ve Vídni. V rakouském hlavním městě působili všichni čtyři.

Ministerstvo zahraničí informovalo ve stručném prohlášení, že se dva diplomaté na ruské ambasádě dopustili „aktů neslučitelných s jejich diplomatickým statusem“ a že další dvojice na Stálé misi OSN ve Vídni „spáchala činy neslučitelné s Dohodou o sídlech OSN“ z roku 1947. Bližší informace úřad neposkytl, napsala agentura AP. Na opuštění Rakouska mají Rusové týden.

Ve Vídni sídlí agentury OSN včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) nebo Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).

Rakousko, které je vojensky neutrální, Ukrajině ve válce pomáhá, ale neposílá jí vojenské vybavení. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pak včera navštívil Kyjev, aby podtrhl rakouskou solidaritu.

Rakouský prezident Van der Bellen 1. února 2023 v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Zelenským. Foto: úřad rakouského prezidenta

Lublaň: zadržení dvou ruských špionů

Začátkem prosince zadržela také bezpečnostní služba ve Slovinsku dva podezřelé ze špionáže pro ruskou vojenskou rozvědku (GRU). Až toto pondělí o tom informovaly lublaňské noviny Delo.

Podle listu mají oba zadržení muži občanství nespecifikované jihoamerické země. Oba údajně operovali pod falešnými identitami, a to z pronajaté kanceláře přímo ze slovinského hlavního města. Podle webu Politico působili pod krytím obchodníků s nemovitostmi a starožitnostmi. V současnosti jsou oba podezřelí ve vazbě.

Dvojice byla obviněna jak ze špionáže pro GRU, tak z používání falešných dokladů. Hrozí jí až osm let vězení.

Slovinská zpravodajská agentura (SOVA) upřesnila, že zadržela utajené informace, které nemůže publikovat ani je veřejně komentovat.

SOVA údajně na operaci spolupracovala s bezpečnostními službami dalších zemí – špionážní buňka totiž zřejmě operovala i mimo Slovinsko.

V uplynulých týdnech zadržely dvě osoby ve spojitosti se špionáží i německé úřady – a to přímo z nitra vlastní zahraniční zpravodajské služby.

Petr Bušta je šéfeditor zpravodajství ČRo.

V hledáčku ruských tajných služeb

Christo Grozev, který je také výkonným ředitelem Bellingcatu, figuruje od prosince minulého roku na ruském seznamu hledaných osob – a to z důvodu údajného „šíření dezinformací o ruské armádě“, jak ho viní ruské ministerstvo vnitra citované ruským nezávislým médiem Novaja gazeta.

Ruské nařčení vyvolalo vlnu nesouhlasu v Grozevově rodném Bulharsku, napsaly ruské nezávislé noviny Moscow Times.

Už v červenci tvrdila Putinova FSB, že byl Grozev zapojen do „zmařeného spiknutí“ – konkrétně do pokusu o únos ruských bojových letounů. Podle tvrzení Moskvy také novinář „pracuje pro Ukrajinu“. Služba FSB rovněž tvrdí, že se ukrajinské zpravodajské služby pokoušely zrekrutovat několik ruských pilotů výměnou za „odměnu dva miliony dolarů a občanství v zemi Evropské unie“.

Nespecifikovala však, zda nakonec na nepřítomného novináře podala trestní oznámení. Grozev tato nařčení odmítl a obvinil ruskou domácí zpravodajskou agenturu z padělání důkazů ve snaze o podpoření svých tvrzení.

„Jsem považován za zločince, ale nemohu se bránit, protože nevím čemu,“ řekl v rozhovoru, jemuž dal rakouský Falter titulek Muž, který loví Putinovy vrahy. „A očividně (mi) chtějí dát najevo, že přesně vědí, kde žiju.“

  • Bulharský investigativní novinář z Bellingcatu Christo Grozev opustil své bydliště ve Vídni, kde žije dvacet let. Jeho zdroj ho prý upozornil, že mu hrozí nebezpečí od ruských tajných služeb.
  • Novinář figuruje na seznamu hledaných osob ruským ministerstvem vnitra.
  • Grozev se v profesním životě specializuje na Rusko. Pracoval například na investigaci otrav Sergeje Skripala a Alexeje Navalného, ale také na kauze ruského sestřelení malajsijského letu MH17.

Debata N: Supervolební rok v české politice
Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty v Knihovně Václava Havla pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), sociologa Martina Buchtíka (STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N). V úterý 5. března od 19 hodin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Média

Rakousko

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější