Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Není to přežitek, je zvolen do pozice prvního z nás, říká Forejt k prezidentským známkám a portrétům

Bývalý ředitel protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt (na snímku z 25. října 2016) ukončí také služební poměr na ministerstvu zahraničí. Foto: ČTK
Bývalý ředitel protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt (na snímku z 25. října 2016) ukončí také služební poměr na ministerstvu zahraničí. Foto: ČTK

Petr Pavel avizoval, že nechce být na poštovní známce. Víc se mu prý líbí motivy hradů či přírodních krás. Portrét hlavy státu nejen na poštovní známce, ale třeba i na úřadě či ve škole však podle protokoláře Jindřicha Forejta zastupuje důležité symboly a hodnoty, například slušnost či korektnost. Ty hlava státu reprezentuje a lidé se s nimi ztotožňují. „Kdyby to byl přežitek, byl by také přežitek chtít, aby tyto zásady byly ve společnosti někým zhmotněné,“ popisuje Forejt v rozhovoru pro Deník N.

Obrazy hlav států na úřadech jsou běžné v Německu nebo Španělsku a Rakousko ke kulatým narozeninám svých prezidentů vydává známky. Z Česka se tato více než stoletá tradice začala ztrácet teprve před několika málo lety během éry Václava Klause a poté Miloše Zemana.

Nově zvolený prezident Petr Pavel už předem avizoval, že se mu příliš nezamlouvá představa, aby byla jeho tvář na poštovních známkách –⁠ raději by na nich viděl české hrady. Má v plánu pojmout úřad civilněji, než jsme byli dosud zvyklí.

Pavel Deníku N řekl, že definitivní rozhodnutí ještě neudělal a že je spolu s týmem připraven s Českou poštou projednat možné podoby.

„Osobně v tom nevidím prioritu a nejsem ani příznivcem toho, aby byl můj obličej na každém rohu, ale pokud bude velká poptávka ze strany veřejnosti, můžeme se bavit například o nějaké sběratelské sérii,“ dodal.

Jindřich Forejt, který na Pražském hradě působil jako ředitel odboru protokolu v letech 2004 až 2016, popisuje, proč jsou tyto symboly důležité.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Kdy a proč se začala rozpadat tradice a ze škol mizet obrazy s prezidenty?
  • Není přežitek, aby hlava státu shlížela na děti ve škole či na návštěvníky úřadů?
  • Kdy vznikla tradice věšet panovníky či prezidenty na zeď?

Kdy se v Česku začala vytrácet tradice a ze škol mizet prezidentské portréty? Některé školy mají Václava Havla, jiné měly naposledy Václava Klause a další nemají portréty vůbec. Proč se to stalo?

Výměna portrétu, byť je to pro někoho jen technická záležitost, znamenala pro lidi ukončení etapy. Etapa prezidentského mandátu Václava Havla byla velmi dlouhá až monarchistická, vlastně je to neopakovatelné. Symbolicky by sundání jeho obrazu pro někoho znamenalo rozloučit se s danou etapou. Je to drobnost, ale i to mohlo hrát roli.

Obrazy prezidenta začaly ze školních učeben mizet ve chvíli, kdy se společnost začala bát, že prezidentský úřad přestal být garantem hodnot, které by měl podle většinového názoru zastávat. To znamená slušnosti, korektnosti, důstojného vystupování.

To souvisí s osobnostmi Miloše Zemana a Václava Klause?

Pochopitelně. Prezidentství

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Petr Pavel

Rozhovory

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější