Vývoj bojů (341. den): Západ váhal s vyzbrojením Ukrajiny, Rusové dostali čas na přípravu
- Už od loňského jara bylo podle amerických analytiků jasné, že bez západních zbraní se Ukrajina neudrží.
- Kdyby měli na podzim Ukrajinci více tanků, mohli Rusům zasadit těžší rány.
- Západní státy se s vojenskou pomocí zmobilizovaly zřejmě až po zjištění, že Rusové převzali iniciativu a chystají velkou ofenzivu.
- Video dne: Ruské rádio vysílá ukrajinským vojákům fiktivní zprávu, že jejich velení se v Bachmutu vzdalo.
Informace v tomto textu jsou shrnutím událostí z pondělí 30. ledna. Situace už může být na některých místech jiná.
Fráze „po bitvě je každý generál“ neplatí. Rozhodnutí států NATO vyzbrojit ukrajinskou armádu západní technikou je přelomové, ale má zpoždění alespoň půl roku. Americký Institut pro studium války (ISW) v rozsáhlém textu přiblížil, že západní lídři měli už loni na jaře dost informací, aby věděli, že tento krok bude nezbytný.
Dohoda nakonec padla až minulý týden. Západoevropské státy s USA ohlásily dodávky potenciálně až stovek těžkých útočných zbraní, především tanků německé a americké výroby, které budou pocházet z jejich armádních skladů.
Jaká bude cena za tento časový skluz?
Válka může být delší a dražší. A do nákladů se nepočítají jen peníze, ale především životy (na obou stranách). Podle analytiků ISW totiž Rusko mezitím získalo prostor k tomu, aby se připravilo na takzvanou opotřebovací válku.
Ukrajinská armáda by první západní tanky mohla mít na frontě už na konci zimy. Pomocí nich však už zřejmě nezasadí Rusům tak těžké rány, jaké jim mohla zasadit ještě na podzim.
„Zpoždění umožnilo Rusům tuto očekávanou ukrajinskou ofenzivu zkomplikovat a učinit ji mnohem nákladnější. Získali čas nejen na to, aby vylepšili obranná postavení, ale také na přípravu své vlastní ofenzivy,“ napsal ISW.
Sovětská technika nestačí. Jeho analytici připomínají, že nejpozději loni v červnu bylo všeobecně známo, že bez techniky vyrobené na Západě Ukrajina prohraje.
V prvních měsících války se jejich armáda bránila primárně pomocí sovětských zbraní a zbraní domácí výroby (když odhlédneme od britských a amerických ručních protitankových střel či tureckých dronů). I spojenecká pomoc se tehdy soustředila právě na tento typ techniky.
Zvláště východoevropské státy NATO otevřely sklady již v prvních pár týdnech a poslaly Ukrajincům to, co mohly oželet – například Poláci tanky T-72, Češi BVP (plus také několik nemodernizovaných tanků T-72), Slováci protiletecký systém S-300.
S touto technikou proudily na Ukrajinu i náhradní díly, palivo a munice. Zvláště co se týče munice, bylo nečekaně aktivní Bulharsko, které bylo dlouhodobě vnímáno spíše jako potenciální spojenec Ruska.
Bulharsko je jednou z mála zemí NATO, která nadále ve velkém vyrábí munici sovětských kalibrů, kterou Ukrajina na začátku Putinovy agrese zoufale poptávala. Tamní vláda se Ukrajincům rozhodla pomoci bez toho, aby to veřejně komunikovala.
„Odhadujeme, že kolem
