Deník N

Likviduje se úplně všechno, co je z poválečné architektury hodnotné, říkají vnoučata architektů Kotvy a Thermalu

Obchodní dům Kotva na pražském náměstí Republiky. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Obchodní dům Kotva na pražském náměstí Republiky. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Sourozenci Marie a Jan Kordovští jsou nešťastní, když vidí, jak v Česku mizí kvalitní poválečná architektura. Vnoučata architektů Věry a Vladimíra Machoninových se léta snažila o záchranu hotelu Thermal před radikální rekonstrukcí. Marně. Teď se zatajeným dechem sledují, jestli stát ochrání alespoň obchodní dům Kotva, na jehož kvalitách se výjimečně shodne řada odborníků. „Díky normalizaci se bába (Věra Machoninová, pozn. red.) mohla plně soustředit jen na své domy, denně tam chodila dohlížet a vybírala i ty nejmenší detaily jako lžičky do baru,“ vysvětluje génius Kotvy Marie Kordovská.

Ministr kultury Antonín Staněk vrátil řízení o památkové ochraně Kotvy zpět svým úředníkům kvůli procesní chybě. Při té příležitosti ale avizoval, že se znovu posoudí památkové hodnoty s tím, že se mohly v průběhu času změnit. Obáváte se, že Kotva nebude památkově chráněná?

Jan Kordovský (JK): Po našich zážitcích s hotelem Thermal jsme připravení úplně na cokoliv. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman si tenkrát nechal vyrobit posudek, aby ho nemusel prohlásit za kulturní památku. Kotvě snad nehrozí zbourání, ale jsem v depresi z toho, že by nemusela získat ochranu, protože to není v ničím zájmu.

Marie Kordovská (MK): Sleduji, jak dopadly jiné případy brutalistní architektury – hotel Thermal, Transgas, Hotel Praha. Vždy se našla nějaká absurdní klička, na jejímž základě se objekt památkou neprohlásil. Rozumím tomu, že ministr Staněk potřeboval vyřešit procedurální chybu, ale spojovat ji s architektonickou hodnotou mi přijde absurdní. Ministr by měl při vysvětlení svého postupu dát najevo, že když Kotva jednou památkou byla, tak to tak i zůstane.

Kde jsou kvality Kotvy ve srovnání s jinou českou a evropskou brutalistní architekturou?

MK: Kotva je výrazná v tom, že byla zasazená na nepravidelnou historickou parcelu. Bába – a to není myšleno pejorativně, prostě jí tak říkáme – s dědou vymysleli systém šestiúhelníků, který jim dovolil uskakovat do stran. Byli tak schopní vyplnit celou parcelu. Zadruhé, vnitřní sloupy se šikmými vzpěrami unesou vyšší hmotnost než normální sloupy, takže jich mohlo být méně, a tím získali větší prodejní plochu. Zatřetí, na fasádě Kotvy využili novou technologii tmavě eloxovaného hliníku, o který není potřeba se starat. Podobných dobových invencí tam bylo tolik, že to české stavebnictví vůbec nebylo schopné časově zvládnout a musela přijet švédská firma SIAB.

Marie a Jan Kordovští. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Píše se o tom, že se Věra Machoninová inspirovala u Kotvy ve včelích plástvích. Je to pravda, nebo se jí hexagony prostě hodily?

JK: Spíš se jí to hodilo jako tvar pro využití prostoru. O včeličkách v tu chvíli asi nepřemýšlela.

MK: S plástvemi je to spíš blbost. Ona je dost

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější