Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Noví Češi, nová města, nový sever. Jak bude vypadat klimatická migrace a jak se na ni připravit?

Žijeme ve velmi lidském světě. A přesně ten je extrémní změnou prostředí ohrožen, říká novinářka Gaia Vince. Foto: Phil Fisk
Žijeme ve velmi lidském světě. A přesně ten je extrémní změnou prostředí ohrožen, říká novinářka Gaia Vince. Foto: Phil Fisk

„Klimatická migrace již začala a je neodvratitelná; ze situace, že se lidé budou muset přesídlovat, se už nedostaneme. Nečekejme dvě desetiletí, než se toto téma stane nezvladatelným. Začněme o něm přemýšlet už teď a berme ho velmi, velmi vážně – u samotné klimatické změny vidíme, co se děje, když čekáme příliš dlouho,“ říká Gaia Vince, environmentální novinářka a autorka knihy o klimatické migraci následujícího století.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • V čem se migrace tohoto století liší od předešlých velkých pohybů po planetě vyvolaných změnou klimatu?
  • Co přesně bude lidi vyhánět z domovů?
  • Kam se klimatičtí migranti přesídlí?
  • Jak bude svět vypadat, pokud se na klimatickou migraci dostatečně nepřipravíme?
  • A co mají společného rolníci z jihoamerických And a alpští lyžařští instruktoři?

Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se kvůli nebezpečí spojenému s klimatem v posledním desetiletí přesídlilo 21,6 milionu lidí. A podle predikcí Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) bude klimatická změna „v příštích desetiletích pravděpodobně vést k pohybu desítek až stovek milionů lidí“. Bude podobu tohohle století určovat právě pohyb lidstva po planetě?

Myslím si, že v mnoha ohledech ano. Masivní pohyb, ale nejen on – i mnoho jiných otřesů, ke kterým už dnes dochází. V této chvíli, zatímco jsou věci v pohybu, je jen velmi náročné vnímat mohutnou tranzici či radikální proměnu způsobu života, ke které dochází. Myslím si ale, že když se za sto či dvě stě let lidé podívají zpátky, celé toto století budou vnímat jako období obrovských zvratů.

Dramatické klimatické události budou totiž i nadále pokračovat. V této chvíli, kdy spolu mluvíme, je západní Austrálie zcela zaplavená, Kalifornie také, lidé se po ulicích pohybují ve člunech. Ve Spojeném království zažíváme nejteplejší zaznamenanou zimu, zatímco Spojenými státy se nedávno přehnalo extrémně mrazivé a vlhké počasí s metry sněhu (rozhovor probíhal v polovině ledna, pozn. red.).

Jsme na pokraji překročení hned několika zlomových bodů ve fungování zemského systému. U jednoho – vyhynutí korálového útesu – se to již pravděpodobně stalo, což je tragédie, jež zásadně ovlivní rybolov, na který se z hlediska přijatých kalorií spoléhají miliony lidí po celém světě. A překročíme-li i další body, například pokud zkolabuje Golfský proud, stane se vše ještě mnohem náročnějším. A to v mé knize ani neberu překročení dalších bodů zlomu v úvahu – o tom, jak obyvatelná bude planeta a jak to bude pohánět masovou migraci, mluvím jen v kontextu vyšší teploty.

Lidé se už ale přece kvůli klimatu hýbali i v minulosti, ne? Kdykoli se planeta zchladila, migrovali směrem k rovníku, a když se oteplila, tak zase k pólům. V čem je tedy dnešní situace, respektive situace v příštích letech jiná?

Během posledních asi jedenácti tisíc let jsme na Zemi měli relativně stabilní klima. Nacházíme se v epoše holocénu, tedy době, kdy jsme my lidé vyvinuli zemědělství, vybudovali jsme usedlou civilizaci. Z komunit lovců a sběračů, které se neustále přemísťovaly, se staly společnosti usedlého způsobu života a dnes celý lidský svět stojí na existenci měst, infrastruktury. To předtím během žádného zásadního klimatického dění neexistovalo – rozhodně ne v takové míře.

Tato klimatická změna navíc

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Migrace a uprchlíci

Rozhovory

Česko, Kontext N, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější