Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Za únor 1948 může Stalin, Beneš, Masaryk… Anebo je to spíš tak, že v té době většině Čechů komunistický puč vyhovoval

Manifestace na podporu KSČ. Václavské náměstí v Praze. 25. února 1948. Foto ČTK
Manifestace na podporu KSČ. Václavské náměstí v Praze. 25. února 1948. Foto ČTK

Seriál Přepište dějiny: Vstupujeme do měsíce února a je velmi pravděpodobné, že se během něj dostaneme ke vzpomínce na komunistické převzetí moci v roce 1948. Pravděpodobně se budou opět přetřásat otázky kolem demise ministrů, role a postavení prezidenta Edvarda Beneše nebo doposud ne často probíraná otázka podpory nové Gottwaldovy vlády ze strany Jana Masaryka. Jako každá historická událost – o to více přelomová a klíčová – však únor 1948 „nespadl z nebe“ a rozhodně nejde pouze o eskalaci několika málo únorových dní. Únor jsme měli v sobě „zakódován“ mnoha předpoklady nejpozději od roku 1943.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když se prezident Edvard Beneš v roce 1943 rozhodl pro svůj koncept československo-sovětské smlouvy, nebyli všichni spojenci spokojeni. Beneš tuto záležitost projednával osobně s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem na své jarní cestě do USA, kde opakoval důvěru v to, že se SSSR nebude vměšovat do záležitostí Československa. Americký prezident nevyjádřil souhlas, věc vzal na vědomí. Situaci navíc komplikovalo nalezení katyňských hrobů polských důstojníkůsovětsko-polský spor.

To byl jeden z důvodů, proč nechtěla britská diplomacie připustit

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější