Za únor 1948 může Stalin, Beneš, Masaryk… Anebo je to spíš tak, že v té době většině Čechů komunistický puč vyhovoval
Seriál Přepište dějiny: Vstupujeme do měsíce února a je velmi pravděpodobné, že se během něj dostaneme ke vzpomínce na komunistické převzetí moci v roce 1948. Pravděpodobně se budou opět přetřásat otázky kolem demise ministrů, role a postavení prezidenta Edvarda Beneše nebo doposud ne často probíraná otázka podpory nové Gottwaldovy vlády ze strany Jana Masaryka. Jako každá historická událost – o to více přelomová a klíčová – však únor 1948 „nespadl z nebe“ a rozhodně nejde pouze o eskalaci několika málo únorových dní. Únor jsme měli v sobě „zakódován“ mnoha předpoklady nejpozději od roku 1943.
Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Když se prezident Edvard Beneš v roce 1943 rozhodl pro svůj koncept československo-sovětské smlouvy, nebyli všichni spojenci spokojeni. Beneš tuto záležitost projednával osobně s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem na své jarní cestě do USA, kde opakoval důvěru v to, že se SSSR nebude vměšovat do záležitostí Československa. Americký prezident nevyjádřil souhlas, věc vzal na vědomí. Situaci navíc komplikovalo nalezení katyňských hrobů polských důstojníků a sovětsko-polský spor.
To byl jeden z důvodů, proč nechtěla britská diplomacie připustit
