Francie jednání sabotovala, Rusko a Čína daly ruce pryč, popsal ze Rwandy diplomat Kovanda, jak svět nezabránil genocidě
Z ARCHIVU: 7. dubna 1994 se ve Rwandě rozpoutalo peklo. Den po sestřelení letadla s prezidentem Habyarimanou začali vládnoucí Hutuové vyvražďovat etnikum Tutsiů. Za sto dnů pozabíjeli možná až milion lidí. Rychlost vraždění byla dokonce vyšší než při nacistickém holokaustu. Svět se dodnes cítí zahanben tím, že masakrům nedokázal zabránit. Členem Rady bezpečnosti OSN byla v tu dobu i Česká republika, kterou zastupoval velvyslanec Karel Kovanda. Jednání sabotovala Francie, Britové se drželi její linie, Rusko a Čína od Rwandy daly ruce pryč a Američané měli po fiasku v Somálsku, popsal Deníku N, jak tehdejší jednání vypadala. Diplomat hovořil po telefonu ze Rwandy, kde se účastnil piety.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Text připomínáme v souvislosti s 30. výročím genocidy ve Rwandě.
O Radě bezpečnosti OSN (RB OSN) se v médiích mluví jen v situacích, kdy se odehrává mimořádná mezinárodní událost, a to ještě hlavně z evropského nebo západního pohledu. Jde navíc o situace, kdy rozhodnutí zablokuje rozpor mezi Západem, Ruskem a Čínou a některá ze stran využije svého práva veta.
Ve skutečnosti toho Rada bezpečnosti řeší mnohem víc, největší část agendy se týká problémů Afriky a zastoupené země se často shodnou. Jenže to nebyl případ tragické rwandské genocidy v roce 1994. Bývalý diplomat Kovanda vzpomíná, jak se k vraždění ve Rwandě tehdy postavily velmoci, stálí členové Rady.
Jak je možné, že se tehdy velmoci nebyly schopné na pomoci lidem ve Rwandě dohodnout? „To vysvětlení není obtížné,“ odpovídá Kovanda.
„Zaprvé, celé jednání Rady bezpečnosti tiše a velmi účinně sabotovala Francie, která nadržovala hutuské vládě. Druhá věc – Británie neměla v Kigali ani velvyslance a měla instrukce držet se francouzské linie. Zatřetí, Čína a Rusko dávaly od věci ruce pryč. Rusko nevím proč, Čína se obávala, že půjde o vměšování do vnitřních záležitostí země a toho se Peking velmi varoval, protože kdo ví, kdy by se podobná politika vytáhla vůči Číně samotné, že? A Spojené státy
