Štěstí je neposlušnost vůči životu. Nick Cave o ztrátě, traumatu, víře a tvorbě
Na cynismus už nemám čas, tvrdí hudebník v upřímném knižním rozhovoru.
Mladé Kise se narodil syn. Brzy však onemocněl a zemřel. Milovala ho natolik, že se s jeho smrtí nedokázala smířit. Zoufale se ptala lidí, co má dělat.
Poslali ji k Buddhovi. „Pomohu ti,“ řekl Buddha. „Přines mi z vesnice hořčičné semínko. Ale musí to být z domu, kde nikdo nikoho neztratil.“
Když Kisa chodila od domu k domu, o semínka nebyla nouze. Ukázalo se však, že v každé rodině si smrt někoho vzala. Kisa si uvědomila, že na světě není nikdo, kdo by nezažil ztrátu blízké osoby. Odložila svůj žal a své dítě pohřbila v lese.
Veřejné truchlení
Nick Cave zpívá tento příběh procítěným falzetem na konci alba Ghosteen (2019). Album vzniklo po tragické smrti jeho patnáctiletého syna.
Zjevná paralela s buddhistickým podobenstvím zde nespočívá pouze ve smrti dítěte, ale především v hledání cesty z osobního traumatu.
Nebyla to jen práce na nových skladbách, které se staly vyjádřením smutku a zároveň nástrojem k jeho zpracování.
Zásadní byl samotný proces truchlení. Bylo to zjištění, že smutek je třeba pojmenovat a vyjádřit. A také najít uši, které mu budou naslouchat.
Vzhledem ke Caveovu prominentnímu statusu se jeho osobní tragédie stala veřejnou. Tento hendikep se mu však podařilo zcela zvrátit. A to nejen tím, že poukazuje na to, že smutek hvězdy se nijak neliší od bolesti kohokoliv jiného.
Cave z odhaleného žalu udělal kolektivní seanci, v níž našel úlevu nejen on, ale i mnozí jiní. Proto se na koncertech svěřil do rukou davu, proto si pustil fanoušky k tělu, proto naplánoval čistě konverzační turné, proto začal odpovídat na nejintimnější otázky ve svém newsletteru The Red Hand Files.
A proto jako završení tohoto veřejného truchlení udělal rozsáhlý knižní rozhovor s blízkým novinářem Seánem OʼHaganem, který vyšel pod názvem Faith, Hope and Carnage (Canongate Books, 2022, slovenský a český překlad se připravují). Nejedná se o převyprávění životopisu hvězdy ani o sbírku rokenrolových příběhů ze zákulisí.
Je to grandiózně otevřený dialog o životě, který se obrátil vzhůru nohama.
Mluvit o smutku
Jaký je rozdíl mezi
