Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jeden nás krmí, druhý propojuje. Jak si Kellner a Babiš rozdělili Česko

Jsou nejbohatší v této zemi, mají významný vliv a svým byznysem zasahují do klíčových oblastí našeho života. Unikátní analýza ukazuje, jak si největší byznysoví titáni rozparcelovali tuzemský trh a jak mezi sebou vycházejí.

Od sebe je dělí věkový rozdíl deseti let, přesto mají hodně společného: oba vybudovali významnou podnikatelskou skupinu a ovládli strategická odvětví v Česku, která ovlivňují život každého z nás.

Deník N přináší vhled do impérií Petra Kellnera (54) a Andreje Babiše (64) a prostřednictvím zdrojů z jejich okolí také nastiňuje, jaký vztah vlastně mají tito dva zásadní hráči tuzemského byznysu.

„Probíhá mezi nimi něco jako studená válka, neútočí na sebe, ale občas zachrastí zbraněmi,“ vysvětluje rozložení sil jeden z insiderů. Stejně jako všichni oslovení lidé, kteří Kellnera osobně znají, a mohou tak komentovat jeho vztahy s ostatními, byl ochotný hovořit pouze pod příslibem anonymity.

Zásadní rozdíl mezi oběma velkopodnikateli je zřejmý na první pohled: Andrej Babiš na rozdíl od Petra Kellnera vstoupil do politiky, stal se premiérem a je každý den vidět a slyšet. Kellner je politicky neaktivní – alespoň v té viditelné rovině – a systematicky se straní vystupování mimo svůj chráněný prostor.

Každý to své

Kellnerovo impérium je v současné době jednoznačně silnější než to Babišovo, o čemž svědčí už samotný žebříček nejbohatších lidí světa časopisu Forbes, kde letos obsadil 73. pozici, zatímco Andrej Babiš až 617. místo.

Odvětví, ve kterých se prosadili, jsou od sebe stejně vzdálená jako jejich pozice na seznamu miliardářů. V českých měřítkách ale oba patří jednoznačně k nejbohatším a nejvlivnějším – Kellnerův majetek se odhaduje na 15,5 miliardy dolarů (352 mld. Kč), Babišův na 3,5 miliardy dolarů (79,5 mld. Kč).

Zatímco Babišův byznys, který premiér na dobu svého působení v politice zaparkoval do svěřenských fondů, se primárně soustředí na zemědělství, chemický průmysl a potravinářství, Kellner zacílil úplně jinam – na finančnictví, telekomunikace a nyní i strojírenství.

Babiš zkrátka obstarává potravní řetězec: vlastní pozemky, na nichž pěstuje plodiny, vyrábí hnojiva, kterými je přiživuje, chová zvířata a vyrábí jídlo. Přičemž nejziskovější z jeho impéria jsou chemičky a zemědělské podniky.

Naopak Kellner se zaměřil na finanční byznys – na účet jeho banky dostáváme výplatu, a když peníze dojdou, u jeho úvěrové společnosti si půjčíme. Třeba na nový mobil, který koupíme přes jeho operátora, s nímž pak telefonujeme, nebo na zboží v internetových obchodech, kde ovládá minoritní podíl. A nově teď do práce jezdíme tramvajemi a vlaky z jeho strojírenské skupiny. Ta je třetím nejvýnosnějším segmentem Kellnerova impéria, tahounem jsou finančnictví a telekomunikace.

Podnikatelské zájmy obou klíčových hráčů tuzemského trhu se tak zcela míjejí. Potkávají se jen velice vzdáleně, kdy Kellner okrajově podniká v zemědělství – ovšem v Rusku. Oba také svým způsobem zasahují do zdravotnické oblasti, ale ani tady se nepotkávají – Babiš investuje do reprodukčních klinik a Kellner financuje výzkum rakoviny.

Jiná liga

Ačkoliv oba hráči mají byznysový koláč zdánlivě pečlivě rozdělen, podle oslovených zdrojů z prostředí blízkého jejich podnikatelským aktivitám mezi nimi žádný konsensus není.

„Rozhodně se pravidelně nescházejí a nekolíkují si svá teritoria,“ říká jeden z oslovených zdrojů. „Jejich byznys vznikal nezávisle na sobě, a zatímco Babiš jasně zacílil na zemědělství a chemii, Kellnerovým cílem byly rychlé peníze, které viděl ve finančním sektoru a na Východě.“

Všichni lidé, kteří oba znají, se shodují na tom, že vztahy mezi nimi nejsou nijak přátelské.

„Rádi se nemají, spíš se nesnáší, ale zaujali vůči sobě pragmatický status quo. Jsou moc velcí na to, aby se srazili. Mohlo by z toho být zemětřesení s fatálními následky pro oba,“ říká další z insiderů. „Rozhodně si nevěří a velmi žárlivě a obezřetně jeden druhého sledují,“ dodávají.

S tím souhlasí i europoslanec Pavel Telička, který v minulosti s Babišem úzce spolupracoval na evropské politice hnutí ANO, pak se s ním rozešel a nyní založil vlastní politické uskupení. „Přímý vztah mezi nimi asi není. Můj odhad je, že pro Kellnera není Babiš konkurencí, vysloveně ho nepotřebuje, je to prostě jiná liga,“ říká. „Pokud Kellner bude chtít do nějakého segmentu vstoupit, nepotřebuje k tomu svolení Babiše, má na to sílu sám.“

O tom ostatně svědčí i Kellnerovo vítězství v miliardové zakázce na výběr mýtného na dálnicích. Tu získal v konsorciu se slovenskou společností ani ne rok po založení firmy CzechToll ovládané jeho skupinou PPF.

Trojský kůň

Oslovené zdroje se shodují také na tom, že Kellner má oproti Babišovi jednu významnou výhodu – v jeho prospěch hraje strategie nebýt viděn. Kellner si na rozdíl od Babiše úzkostlivě až panicky střeží své soukromí, nevystupuje na veřejnosti, nenechává se fotit, nedává rozhovory.

Zato Babiš si pozornost užívá, na sociálních sítích zveřejňuje nejen fotky sebe, ale i své rodiny, nové technologie zvolili jeho stratégové jako prostředek pro působení na veřejné mínění.

„Babiš je díky tomu, že je slyšet a je na něj vidět, lépe čitelný, předvídatelný. Máte co vnímat, co číst, máte co analyzovat,“ konstatuje Telička. „Můžete z toho sice vyvodit nepřesný nebo nesprávný názor, ale pořád máte z čeho vycházet. V případě Kellnera ale nemáte k dispozici téměř žádné informace,“ připomíná.

Proto mohla být pro Kellnera zlomovým bodem kauza Huawei, kdy se na něj upřela velká pozornost. Jeho PPF totiž právě s touto společností, před níž varuje i český kybernetický úřad, uzavřela memorandum v souvislosti s budováním sítí 5G. Za Kellnerův byznys v Číně se veřejně postavil prezident Miloš Zeman a na konci měsíce osobně do Číny poletí, už popáté ve své funkci.

„Někteří političtí představitelé se díky obchodním zájmům některých podnikatelských kruhů stávají jejich trojským koněm,“ upozorňuje Telička. „Problém nevidím u Kellnera, ale u hlavy státu, která je ochotna jít tak daleko, že v zájmu některých byznysových kruhů zapomíná na bezpečnostní zájmy tohoto státu.“

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Geografické pozice

Oním rizikem, které je v souvislosti s Kellnerem zmiňováno, je jeho směřování na Východ a údajné ovlivňování zdejší politiky ve prospěch jeho čínských a ruských aktivit.

Právě geografické rozmístění pozic je v byznysovém pojetí Kellnera a Babiše diametrálně odlišné. Zatímco Kellner má strategické firmy v Číně a v Rusku, Babiš se soustředí na domácí trh a země střední a západní Evropy. Expandoval však jen do 15 zemí, což je o polovinu méně než Kellner.

V Česku má Babiš alespoň co do počtu firem navrch – z celkového počtu 277 společností jich tu vlastní 176, zatímco Kellner z 373 firem jen 105 (včetně firem s minoritním podílem).

Dost zásadně se liší také v tom, jakým způsobem své impérium ovládají. U Babiše je struktura vazeb mezi firmami jednoduchá, v koncernu Agrofert je cesta k dceřiným firmám v naprosté většině případů přímá. V koncernu SynBiol je vedena pouze přes dvě strategické odnože – Imoba a Hartenberg Holding.

Kdežto Kellnerova vlastnická struktura je mnohem komplikovanější. Své firmy ovládá většinou přes řetězec zahraničních, zejména kyperských či nizozemských společností. A to i ty české, například O2 či Air Bank drží přes šest různých, především holandských firem. Extrémním příkladem je pak ukrajinská společnost Komodor, kterou ovládá přes deset firem z pěti různých států.

Kellner se od Babiše liší také tím, že vlastní firmy v tvrdých daňových rájích – na Kajmanských ostrovech, Britských Panenských ostrovech a Jersey. Babiš v těchto destinacích žádnou společnost nemá nebo se k ní alespoň veřejně nehlásí (v daňových rájích totiž většinou nelze z otevřených zdrojů dohledat skutečné vlastníky firem).

Většina Babišových firem sídlí v Česku a na Slovensku (46), další pak v Maďarsku (17) a v Německu (13). Kdežto Kellner má po Česku nejvíce firem v Nizozemí (64), v Rusku (62) a na Kypru (61).

Kellnerova PPF vykázala za rok 2017 zisk 16,5 miliardy korun, zatímco Babišův koncern vygeneroval zisk „pouze“ 4,8 miliardy. Srovnat, jaký podíl ze svých zisků oba muži v Česku odvádí, bohužel nelze. Zatímco PPF údaje o výši daně z příjmu placené v Česku uvedla, Agrofert tato data odmítl poskytnout. Zřejmé je tak pouze to, že Kellnerovy firmy zaplatily v Česku v roce 2017 na daních 2,1 miliardy korun, což je pětina z celkové daně z příjmů jeho skupiny.

Co se týče tržeb obou impérií, ty jsou si překvapivě mnohem blíže než zisky. Zatímco Kellnerova PPF evidovala tržby ve výši 174,9 miliardy korun, Babišovy společnosti dosáhly částky 159 miliard.

Vysvětlení rozdílu mezi tržbami a zisky opět najdeme v odlišnosti odvětví, do kterých každý z nich expandoval. Výše uvedená čísla totiž ukazují, že Kellnerův byznys – především finančnictví a bankovnictví, je zkrátka mnohem více rentabilní než Babišův.

Čápi a koně

Kromě ústředních koncernů, které jim přinášejí hlavní zisk, si Kellner i Babiš hýčkají také svůj srdeční byznys.

U Babiše najdeme takových osobních investic více. Ve Francii vybudoval luxusní restauraci Paloma, která získala dvě michelinské hvězdy (o jednu však loni přišla). V Česku je to Sokolovna Průhonice a především luxusní areál Čapí hnízdo, kvůli kterému je však Babiš obviněn z podvodného získání 50milionové dotace z evropských peněz.

Specifická je u Babiše také odnož Hartenberg Holding. Zatímco hlavní struktura Agrofertu je konzervativní jistota, přes Hartenberg jde Babiš do rizika a zkouší investice do nových projektů, například do segmentu umělého oplodnění či do výroby přípravků na podporu imunity. Jako nejúspěšnější se ale zatím jeví nákup polské společnosti na výrobu zdravé výživy Good Food.

V loňském roce se pak pustil do zcela nové oblasti: online obchodu a leteckého opravárenství. V současnosti jsou připraveny další dva nové projekty, které by měly být oznámeny ještě během tohoto měsíce. Pro Babiše je v tomto směru klíčovou postavou minoritní akcionář Hartenbergu Jozef Janov, který řídí strategii investic a spravuje celé jejich investiční portfolio.

Zatímco Babiš investuje jen nárazově a relativně málo, Kellner je v posledních letech v podstatě v neustálém rozmachu: postupně do svého portfolia přibral strojírenský gigant Škoda Transportation, vstoupil do online obchodování, ovládl telekomunikační divizi Telenoru v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře. Investuje také do nemovitostí a start-upů.

Osobních radostí – alespoň v byznysu – ale Kellner moc nemá. V podstatě pouze jediná firma vybočuje ze struktury, která má za cíl generovat zisky, a tou je jezdecká stáj Czech Equestrian Team. V jejím dresu závodí Kellnerova dcera Anna, i tuto firmu ale Kellner ovládá stejně jako celé své impérium přes několik firem v daňových rájích.

Osobní motivaci může mít i investice do výzkumu léků proti rakovině, sám má totiž podle informací Deníku N s touto chorobou zkušenost a právě tento silný negativní zážitek jej mohl inspirovat ke vstupu do tohoto odvětví.

Společnost Sotio vyvíjí protinádorové léky nejen v Česku, kde jej jen v roce 2017 přišla tato aktivita na čtvrt miliardy korun, ale také v Rusku, Číně a USA. Svým způsobem z Kellnerovy byznysové struktury vybočuje i vlastnictví O2 areny, výstavba nového kongresového centra a také letňanské letiště.

Zrození miliardářů

Oba vystudovaní ekonomové učinili klíčové kroky na cestě k budoucím miliardám v divokých devadesátých letech minulého století.

Babiš začal hned po studiích pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol a už v roce 1985 byl coby člen KSČ a spolupracovník StB vyslán jako delegát do Maroka, kde působil šest let. Svůj klíčový podnik Agrofert založil tři týdny po rozdělení Československa v roce 1993, posléze jej Babiš za nejasných okolností prostřednictvím švýcarského fondu ovládl. Stejně tak je obestřeno tajemstvím ovládnutí Lovochemie v polovině devadesátých let.

Poté, co se mu podařilo vybudovat úspěšný byznys, vstoupil Babiš v roce 2011 do politiky, když založil vlastní hnutí ANO a stal se premiérem.

S ohledem na souběh obou aktivit je v neustálém podezření ze střetu zájmů, které mělo snížit vložení jeho majetku do svěřenských fondů. Vzhledem k tomu, že je však obmyšleným a svůj koncern si po skončení své politické funkce opět „vyzvedne“, nelze oddělit, zda jako politik jedná v zájmu této země, nebo v zájmu budoucnosti svých firem.

Klíčová privatizace

To pro Kellnera, který začínal jako prodejce kopírek ve firmě Impromat a asistent produkce na Barrandově, byla při cestě k úspěchu klíčová privatizace. Hned na počátku devadesátých let založil s kolegy fond PPF investiční společnost, peníze na rozjezd mu tehdy poskytly sklárny Sklo Union pod vedením Štěpána Popoviče a Jaroslava Přerosta.

Nejprve Kellner expandoval do Ruska, kde skupina založila Asociaci fondů Petra Velikého. V rámci privatizace tehdy získal významné podíly v 80 ruských firmách s tržní hodnotou 50 milionů dolarů. Například nákup akcií ruského Gazpromu mu následně přinesl až dvacetinásobný zisk.

V polovině 90. let uskutečnil sérii klíčových transakcí v Česku, jejichž ústředním tématem byla privatizace České pojišťovny. PPF získala nejdříve částečný podíl, a když se pojišťovna začala potýkat s problémy, vláda rozhodla, že pro její stabilizaci bude nejvhodnější svěřit kontrolu nad pojišťovnou právě PPF a bance IPB. Vládu tehdy řídil Václav Klaus, jenž prosazoval privatizaci do českých rukou, a v čele ministerstva financí stál Ivan Kočárník.

Nakonec PPF ovládla celou pojišťovnu. Po odchodu z vlády nastoupil exministr financí Kočárník na post předsedy představenstva České pojišťovny. A po odchodu Klause z prezidentského úřadu začala PPF sponzorovat jeho Institut – při vzniku mu poskytla 20,5 milionu korun a od té doby jej každoročně dotuje částkou 9,5 milionu korun. Popoviče ze Sklo Unionu, který sehrál při startu Kellnera klíčovou roli, ocenil v roce 2016 Kellnerův současný spojenec, prezident Miloš Zeman, medailí Za zásluhy.

BYZNYSOVÉ IMPÉRIUM ANDREJE BABIŠE

Zobrazení v plném rozlišení – pdf formát

Zobrazení v plném rozlišení – pdf formát

BYZNYSOVÉ IMPÉRIUM PETRA KELLNERA

Zobrazení v plném rozlišení – pdf formát

Zobrazení v plném rozlišení – pdf formát

Andrej Babiš

Petr Kellner

Zákulisí moci

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější