Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Babiš by šířil chaos, Pavel je nepopsaný list. Komu a proč by bývalí premiéři a ministři nejraději svěřili Pražský hrad?

Jak by prezidentští kandidáti spolupracovali s vládou? Odpovídají bývalí premiéři a ministři. Foto: Koláž Deník N
Jak by prezidentští kandidáti spolupracovali s vládou? Odpovídají bývalí premiéři a ministři. Foto: Koláž Deník N

Oba prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel sice nyní slibují, že v případě svého zvolení na Hrad budou respektovat ústavu, a ne ji ohýbat či zkoušet, co tento třicet let starý dokument ještě snese. Mnozí bývalí čeští premiéři i ministři nicméně upozorňují, že podobné sliby dávali občanům všechny bývalé hlavy státu. V čem by byl přístup šéfa hnutí ANO rozdílný oproti generálovi ve výslužbě? A jaký postoj je jim bližší? V anketě Deníku N odpovídají Vladimír Špidla, Alena Schillerová, Mirek Topolánek, Ondřej Liška či Bohuslav Sobotka.

Ačkoli exprezidenti takové sliby před svým zvolením přednášeli na půdě Parlamentu nebo v debatách při přímé volbě, nakonec stejně zkoušeli sahat po větších pravomocích a vyjednávat o jménech ministrů, velvyslanců či směřování zahraniční politiky země.

S těmito zkušenostmi v paměti hledí mnozí bývalí čeští premiéři i ministři, které Deník N oslovil, i na dvojici současných uchazečů o Pražský hrad.

V případě Andreje Babiše se oslovení nejvíce obávají chaosu a toho, že bude prosazovat zájmy svého hnutí ANO. Bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel je pro ně neznámý, svůj styl v praxi české politiky by musel teprve předvést. I to mezi nimi ale budí obavy.

Vláda a hlava státu spolupracují na několika úrovních, často zmiňovaná dohoda na zahraniční politice je jen jednou částí, život si mohou vzájemně znepříjemňovat mnoha způsoby. Prezident kabinetu může třeba vetovat zákony, čímž oddálí zavádění nové legislativy do praxe, vedle toho může otálet se jmenováním ministrů, což zase ochromuje práci neobsazených resortů. Vláda naopak může ve Sněmovně prosadit osekání rozpočtu hradní kanceláře a ztížit tak život prezidentovi i jeho týmu.

Šéf hnutí ANO Babiš zatím prohlašuje, že by z pozice hlavy státu sice byl k vládě přísný, ústavu prý ale hodlá respektovat. Premiérem by tak například jmenoval vítěze voleb a respektoval by i jeho rozhodnutí o složení vlády. Bývalý náčelník generálního štábu Pavel zase v debatách opakovaně deklaroval, že by sestavením vlády pověřil toho, kdo by měl ve Sněmovně většinu hlasů. V případě jmenování ministrů, k nimž by měl výhrady, by s předsedou kabinetu vyjednával.

Deník N oslovil bývalé šéfy Strakovy akademie i jejich ministry se dvěma dotazy:

  1. V čem by byl rozdílný přístup prezidentských kandidátů Andreje Babiše a Petra Pavla ke spolupráci s vládou a ministry?
  2. Který postoj k pravomocím hlavy státu a kabinetu je vám bližší a proč?

Jan Fischer, bývalý předseda úřednické vlády

Expremiér Jan Fischer (2020). Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Spolupráce, komunikace a alespoň základní chemie mezi premiérem a prezidentem jsou strašně důležité. Oba by měli udělat maximum pro to, aby si k sobě našli cestu. Nijak se netajím tím, že budu volit Petra Pavla. Má pro tu funkci lepší dispozici, lepší způsoby komunikace, bezpečně ví, kam tato země patří, kde má hodnotové ukotvení a že ji reprezentují struktury jako EU a NATO.

Pavel má smysl pro prohlubování euroatlantické spolupráce, protože s tím má praktické zkušenosti. Tam se dá alespoň s touto vládou čekat shoda, na druhé straně bude schopen vládě říkat i nepříjemné věci. Nebude jim to vzkazovat přes noviny, ale bude jim to říkat s noblesou a v nějakém dobře nastaveném mechanismu komunikace. To je strašně důležité. S Václavem Klausem jsme si třeba v otázce Lisabonské smlouvy uměli nastavit komunikaci, pravidelné schůzky, nepřetřásali jsme to v médiích.

Andrej Babiš se snaží voličům vsugerovat, že to, co nyní prožíváme, jsou jakési parlamentní volby scvrknuté na dva lidi, kteří usilují o nejvyšší ústavní pozici. Ale on to vidí konfliktně jako kandidát, který chrání národ od hrůz, které tato vláda páchá. Proto bych měl větší důvěru v Petra Pavla.

Vladimír Špidla, bývalý předseda vlády a exministr práce a sociálních věcí za ČSSD

Bývalý předseda vlády i ČSSD Vladimír Špidla. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Generál umí sloužit. Je schopen se pohybovat v komplexních systémech. Předpokládám, že by měl k ústavě větší respekt a měl by větší ochotu se pohybovat v jejím rámci. Má také daleko méně vedlejších zájmů. Více lze předpokládat, že jeho závazek patří republice a ničemu jinému.

Andrej Babiš je velkopodnikatel a spojuje v sobě příliš moci. Moc politickou prostřednictvím ANO, moc ekonomickou prostřednictvím Agrofertu. Není možné, že by se to neprojevilo na zacházení s ústavou. Podle mého odhadu by s ní zacházel s větší libovůlí.

Jiří Rusnok, bývalý předseda úřednické vlády a exministr financí i průmyslu a obchodu

Bývalý předseda vlády Jiří Rusnok. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
  1. Andrej Babiš je vůdce opozice a i jako prezident bude dělat vše pro to, aby dnešní vláda nebyla úspěšná a jeho strana ji mohla co nejdříve vystřídat. Generál Pavel již mnohokrát deklaroval, že je připraven konstruktivně s vládou spolupracovat.
  2. Jelikož Andrej Babiš jako ministr financí i premiér již opakovaně dokázal, že žádný recept na vládnutí v těžkých časech nemá, a spíše prokázal, že není dobrý krizový manažer (viz covid), pak je zřejmé, že jeho zvolení bude znamenat spíše více nejistoty a chaosu, a tedy i horší situaci pro případnou spolupráci vlády a prezidenta při řešení aktuální nelehké situace.

Bohuslav Sobotka, bývalý předseda vlády a exministr financí za ČSSD

Bývalý předseda vlády za ČSSD Bohuslav Sobotka. Foto: ČTK / Taneček David

Zatímco Babiš by byl stranickým prezidentem s ambicí dál polarizovat společnost, vyhrát se svým hnutím ANO příští volby do Poslanecké sněmovny a sestavit vládu s nějakým svým loutkovým premiérem, Pavel může mít naopak nakročeno k roli nadstranického prezidenta, který by mohl situaci zklidnit a pokusit se rozdělenou českou společnost spíše spojovat.

Babiš by kvůli personálním pravomocem prezidenta směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, České národní bance a justičnímu systému znovu čelil gigantickému

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější