Ve vylidněných Sudetech se k volbám nechodí. Výsledek ale dokáže ovlivnit i jeden aktivní starosta
Nezaměstnanost, exekuce a problémy ve vyloučených lokalitách se na Tachovsku dlouhodobě odráží i do výsledků voleb. K nim místní buď nechodí, nebo hlasují pro kandidáty nabízející „snadná“ řešení či stavící kampaň na vyvolávání strachu.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
S výjimkou dvou vesnic dominoval Andrej Babiš při prvním kole prezidentských voleb v celém tachovském okrese. Dostal tam téměř polovinu všech odevzdaných hlasů. V mnohých obcích vyhrál drtivě, jeho zisky atakovaly až sedmdesát procent. Volební účast na Tachovsku zároveň zaostala za celostátním průměrem.
Region se dlouhé roky vypořádává se složitou minulostí. Byl součástí Sudet, po druhé světové válce se kvůli odsunu Němců počet jeho obyvatel snížil na méně než polovinu. Nevzpamatoval se ani z období komunismu, kdy probíhaly snahy Tachovsko znovu osídlit. V 53tisícovém okrese stále žije zhruba o 35 tisíc lidí méně než před válkou.
Zatímco za komunismu místní nacházeli práci hlavně v zemědělství, nyní je na stabilní příjmy lákají rozsáhlé průmyslové areály nebo firmy v sousedním Německu. Přesto je v regionu vyšší nezaměstnanost než v jiných částech republiky.
Babišovo drtivé vítězství
I na poměry regionu ze statistik vyčnívá Ošelín, vesnice asi dvacet kilometrů od Tachova. Žijí v ní necelé dvě stovky lidí, k volbám ale dorazilo jen lehce přes polovinu voličů. I to je pro obec úspěch. Před pěti lety se v prvním kole prezidentské volby k urnám dostavilo jen 58 místních, tedy asi 42 procent voličů. Volit proti Jiřímu Drahošovi jich pak přišlo více a Miloš Zeman si z obce odnesl dvě třetiny hlasů.
Náves Ošelína představuje střet různých historických etap, kterými si obec prošla. Vedle zrenovované budovy úřadu v brčálové barvě se nacházejí ruiny zámku. Ten ještě v polovině minulého století sloužil jako kino nebo škola, postupně ale začal chátrat a v posledních letech z něj zmizela i střecha s krovy.
Loni byl v nabídce za půl druhého milionu, ani nízká cena ale investory nenalákala. Místo opravy se areál dočkal pouze nového plotu, který má zajistit, že se ruiny nesesypou na zvědavce.
„Dřív jsme tu měli pivovar, zámek. Bydlelo tu tisíc lidí. Dnes je jich tu asi
