Zeman nechal sídlo českých králů ovládnout „hradní mafií“. Historik Petr Placák rekapituluje, co společně napáchali
Komentovaná analýza Petra Placáka: Jestli po listopadu existuje prototyp politika, jehož jméno spojuje veřejné zájmy se soukromými, proplétání politiky s byznysem, vystupování na veřejnosti se zákulisním jednáním, demokratické státní instituce s předlistopadovými komunisticko-estébáckými strukturami, s podsvětím a mafií napojenou na diktátorské režimy, kde lze s politickým krytím dobře „podnikat“, na Putinovo Rusko nebo na Si Ťin-pchingovu Čínu, je to dosluhující prezident republiky Miloš Zeman.
Zeman se během své politické kariéry obklopoval lidmi s pochybnou minulostí, pochybnými vazbami a jednáním často na hranici zákona. Využíval je k prosazování svých zájmů, včetně diskreditace protivníků, a oni pak sami využívali jeho.
Ať už to byl šéf Zemanových poradců Miroslav Šlouf, před listopadem tajemník OV KSČ na Praze 7, který měl z té doby vazby na všechny strany a mimo jiné pracoval pro ruský energetický kolos Lukoil, jenž pod krytím byznysu zastupoval v Česku především mocensko-ekonomické zájmy Kremlu, nebo komunistický důstojník Zdeněk Zbytek, který chtěl během sametové revoluce poslat na Prahu tanky a pak rozjel byznys v Rusku, či Vratislav Šíma, bývalý propagandista ÚV SSM, který mimo jiné vyrobil kompro jako vystřižené z dílny StB proti Zemanově stranické oponentce Petře Buzkové.
Popřípadě také předlistopadový vekslák František Mrázek, který to
